Oficiální stránky Miloš Zeman
Oficiální stránky
  přidat osobnost
Coltrane´s Sound (Coltrane, John) 5 Classic Albums (Free) Alone (Mcevoy, Eleanor) Rca Victor Workshop (Russell, George) Poklad ve stříbrném jezeře (Karel May)

Miloš Zeman diskuse strana 1350

Jak na vás Miloš Zeman působí? Co pěkného byste řekli? Co se vám líbí?

Komentář  
Jméno     Věk (volitelně)

 

Následují komentáře návštěvníků. Kterýkoli komentář může být vymazán, zvláště urážlivé nebo vulgární, které nejsou povoleny. Nahlásit komentář »

Anonym 90186 03.07.2017 10:56
Sudetoněmci vznesli 24. 4. 1938 tzv. karlovarské požadavky SdP: Jako utiskovaní se budeme cítit potud, pokud my Němci nebudeme smět dělat totéž co Češi. Všechno, co je dovoleno Čechům, musí být dovoleno také nám. Jedním slovem: Chceme pouze žít jako svobodní mezi svobodnými. Pokud má v československém státě dojít ke klidnému vývoji, potom je třeba kromě již naznačeného provést v rámci budoucího státního a právního řádu trojí revisi revisi historického mythu, revisi pojetí slovanské bašty a revisi zahraničně politického postavení:
Obnovu plné rovnoprávnosti německé národní skupiny s českým národem
Uznání německé národní skupiny jako právnické osoby k ochraně tohoto rovnoprávného postavení ve státě
Uznání nedotknutelnosti německého sídelního území
Vybudování samosprávy v německém sídelním území ve všech oblastech veřejného života, pokud jde o zájmy a záležitosti německé národní skupiny
Vytvoření zákonných ochranných opatření pro ty státní příslušníky, kteří žijí mimo uzavřené sídelní území svého národa
Náprava veškerého bezpráví a nahrazení všech škod, které sudetským Němcům v důsledku tohoto bezpráví vznikly
Uznání a provedení zásady: v německém území němečtí úředníci a veřejní zaměstnanci
Plná svoboda přiznání se k německému národu a německému světovému názoru.

Anonym 90186 03.07.2017 10:55
V dubnu 1938 vláda předložila návrh tzv. národnostního statutu, o němž informovala svá vyslanectví v Paříži, Londýně a Berlíně, ne však československou veřejnost (! ). Zamýšlí prý připravit zákon o zabraňování denacionalisaci, zamezit zneužívání (českých) minoritních škol, doplnit zákon jazykový, aby přestaly všechny šikany, zaručit menšinám proporcionální účast ve státním rozpočtu, upravit jmenování státních úředníků tak, aby menšiny v dohledné době docílily svou proporcionální kvótu početní, zajistit aby vždy v německých a menšinových krajích bylo značné procento úředníků jazyka německého a menšinového, připustit školskou samosprávu, učinit opatření proti politice píchání špendlíkem v četnictvu, policii, soudní, berní a správní službě, na železnicích a poštách a vůbec odstraňovat třenice jazykové a národnostní v úřadech.

Anonym 90186 03.07.2017 10:54
Ministerskému předsedovi Hodžovi se na přelomu března a dubna 1938 podařilo vynutit si na Benešovi slib účasti SdP ve vládě, ale až po komunálních volbách. Jaksch, předák německé sociální demokracie a velký přívrženec Československa, shrnul v listu Sozialdemokrat 29. 3. 1938, že stát bral existenci milionů neslovanských občanů na vědomí až tehdy, když to bylo absolutně nezbytné. Pavel Eisner se vyjádřil k témuž thematu takto: Česká kulturní germanofobie se stává pomalu evropským unikátem Existují i výjimky, ty však nejsou rozhodující pro celkový stav, jenž je ve svém celku pathologický .

Anonym 90186 03.07.2017 10:53
Již na podzim 1937 začal ve Velké Británii převažovat názor, že hlavním, ne-li jediným důvodem čs. těžkostí ve vztahu k Třetí říši je Benešova tvrdohlavost a malá myšlenková pružnost v řešení sudetoněmecké otázky. (The Times, 29. 11. 1937).

Anonym 90186 03.07.2017 10:52
Konrad Henlein, nebyv přizván k vytvoření nebo účasti na vládě, žádá 2. 3. 1937 poprvé otevřeně pro čs. Němce autonomii a právní subjektivitu. Poslanec agrární strany Stoupal zase požadoval, aby 90 % všech hospodářských podniků bylo vyhrazeno nároku státního národa. V témže březnu 1937 navrhuje ministerský předseda Milan Hodža federalisovat československý stát, vytvořit statut národnostních menšin vycházející ze stávajících legislativních ustanovení, ale naráží na rozhodný odpor politiků a ministerských úředníků, zejména však na odpor samotného Beneše. Beneš později existenci Hodžova návrhu zcela popíral .

Anonym 90186 03.07.2017 10:51
Britský premiér N. Chamberlain se již 10. 5. 1936 vyjadřuje v rozhovoru s americkými novináři, že Československo je v dnešní podobě neudržitelný státní útvar a že nejlepším řešením by bylo postoupení německých pohraničních oblastí.V srpnu 1936 varuje Vojtěch Mastný, vyslanec v Berlíně, presidenta Beneše: Nepodaří-li se naší vládě v nejbližší době dospěti k uspokojivé dohodě se sudetskými Němci, a to především s henleinovci, nezbytně ztratíme hranice našeho státu. Zdůvodňoval to tím, že v Anglii, zejména ve vrstvách konservativních, rozmohla se these o útisku Němců v ČSR a o naší nesmířlivosti, a že these tato ujala se do značné míry i ve Francii. Beneš však doufal v rozpad SdP a odmítal s Henleinem jednat.

Anonym 90186 03.07.2017 10:50
V parlamentních volbách v roce 1935 získala Sudetendeutsche Partei (SdP) v čele s Konradem Henleinem vůbec nejvíce hlasů (15,2 %, 1 249 530 hlasů) ze všech čs. politických stran (agrárníci 14,3 %, 1 116 593 hlasy, sociální demokracie 12,6 %, 1 034 774 hlasy). Leč pomocí přepočítávacích koeficientů (k získání jednoho poslaneckého mandátu např. v Praze byla zapotřebí jen cca polovina hlasů než v německých volebních krajích) získala o jeden mandát více strana agrární. Hrstka československých politiků v čele z Hodžou naléhala na účast SdP ve vládě, ale byla oslyšena.

Anonym 31168 02.07.2017 20:31
Než se udělá pořádek ve stávajícím kapitalistickém svinčíku tak to se chudáci kati pořádně zapotí.To aby makali v trojsměnném provozu a ještě dělali přesčasy.

Anonym 31168 02.07.2017 14:30
Jediný dosud nepromlčený zločin zde kdysi vládnoucích komunistů byl ten,že když Havel a podobní lumpové vlezli na tribuny oblbovat národ budoucím kapitalistickým rájem je tehdy komunisté hned nepostříleli.Kdyby je hned postříleli tak jsme se mohli držet nadále surovinově bohatého Ruska s jeho rozsáhlými trhy a ne se se sedmadvacet roků vládnoucími lumpy řítit do státního bankrotu.

Anonym 31168 02.07.2017 11:48
Kde bere Havlová tu drzost vystavovat nějakou bustu Havla.Ten je první kdo svoji prolhaností pomohl národu Čechů do pořádné bídy.Zasluhovala by za uvedené udělat ze zadku velkojelitárnu.

Anonym 31168 02.07.2017 11:44
Pro 90186.Ty budeš nejspíše nějaký Němec,kterého Češi zapoměli odsunout. což byla jejich chyba.Před válkou Němci řvali,že jeden národ,jedna Říše,tak jim Češi i když válku prohráli uvedené umožnili.Tvé oblbování je cíleno hlavně na české blby důchodového věku.Ty lze oblbnout snadno,ale jak se zvedne mladá generace k revoluci tak tyto staré blby polřádnou dietou z troubovitosti vyléčí.Mladá generace ta se na další debužírování důchodců na dluh dlužit nebude.Výplata zasloužených a spravedlivých důchodců na holý zadek bejkovcem,bude ta nejlepší medicina jak důchodce z troubovitosti vyléčit.

Anonym 90186 02.07.2017 10:54
V praxi zákon umožňoval zabavovat v pohraničním pásmu (ve 157 politických okresech) nemovitosti včetně budov, vojsko rozhodovalo o stavbách, o užívání komunikací, veřejných objektů (i hájenek a loveckých ch.t), armáda rozhodovala i o udělování živnostenských licencí atd. Jakkoli nelze upřít oprávnění Československa zajistit v době ohrožení přiměřeně svou obranu, způsob, jakým to bylo v zákoně o obraně státu provedeno, v praxi plošnou diskriminací a rekriminací osob dle libovůle československých úřadů, které stát zbavit práva se bránit pravomocným rozhodnutím okresních policejních ředitelství o státní nespolehlivosti, prokázalo již potolikáté od založení republiky, že není právním a demokratickým státem.

Anonym 90186 02.07.2017 10:52
Státně nespolehlivé osoby nesměly řídit podniky strategické důležitosti (jež byly stanoveny značně širokým výčtem) a nesměly dostávat důležité veřejné zakázky, přičemž zákon v § 19 odst. 6 stanovil, že úřady nejsou povinny uvésti důvody pro své rozhodnutí, kterým označí držitele podniku důležitého pro obranu státu za osobu státně nespolehlivou, bylo tedy přípustné vydat rozhodnutí bez odůvodnění. Soudní přezkum rozhodnutí o státní nespolehlivosti byl vyloučen. Významným ustanovením byl § 21 zákona, který upravoval postavení zaměstnanců strategicky významných podniků. V těchto podnicích nesměli být zaměstnávány osoby státně nespolehlivé a pokud již zaměstnány byly, musely být okamžitě propuštěny, protože v zákoně se uvádělo: Pravoplatné rozhodnutí, jímž byl zaměstnanec označen za osobu státně nespolehlivou, je dostatečným důvodem k rozvázání pracovního poměru s okamžitou účinností, bez zřetele na jiná ustanovení zákonná nebo smluvní.

Anonym 90186 02.07.2017 10:48
Zákonem č. 131|1936 Sb. o obraně státu se mělo především čelit vojenskému ohrožení republiky ze strany hitlerovského Německa. Jeho protisudetské zaměření však eskalovalo stávající národnostní konflikt a bylo jedním z důvodů, proč Velká Británie Československu odmítla v roce 1938 podporu a postavila se na stranu Hitlera (mise lorda Runcimana). Zákon o obraně státu totiž zavedl v § 19 odst. 9 pojem státně nespolehlivé osoby, a to legislativně neobvyklým, demonstrativním a spekulativním výčtem: Důvodem označení za osobu státně nespolehlivou nemůže býti nikdy příslušnost k určitému jazyku, náboženství nebo rase. Za státně nespolehlivé třeba pokládati zejména osoby, o kterých možno míti důvodně za to, že by zneužily svého postavení v duchu obraně státu nepříznivém, zvláště pak ty, které vyvíjely nebo vyvíjejí činnost, směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, ústavní jednotnosti nebo demokraticko-republikánské státní formě a bezpečnosti Československé republiky anebo proti obraně státu, které k takové činnosti podněcují nebo jiné osoby svésti hledí, anebo takovou činnost vychvalují, schvalují nebo podporují, které byly příslušníky politické strany, jež byla po účinnosti tohoto zákona pro protistátní činnost úředně rozpuštěna, které mají podezřelé styky s jinými osobami státně nespolehlivými anebo s cizinou a podobně.

Anonym 90186 02.07.2017 10:46
V květnu 1933 se novelisoval jednací řád parlamentu, podle něhož zákony má v prvním čtení předkládat premier nebo příslušný ministr a vystoupit k nim má přední parlamentní reprezentant každé vládní strany, jednání poslanecké sněmovny má být přítomno nejméně 30 poslanců a své projevy nesmějí poslanci číst (často totiž předčítali censurou zabavené články, proti kterým, podchyceným ve sněmovním protokolu, censura již zasáhnout nesměla). Účast poslanců i poté zůstávala mizivá, a když už se obtěžovali ve svých lavicích sedět, lhostejně mlčeli. Novým jednacím řádem byla nastoupena cesta k degeneraci čs. parlamentu, urychlil se již stávající odklon od demokracie.
V červenci 1933 parlament přijal novelu zákona o mimořádných opatřeních z roku 1920, nový tiskový zákon, zákon na ochranu cti, přitvrdil předpisy o tisku ze zákona na ochranu republiky, schválil zákon o stíhání protistátní činnosti státních zaměstnanců a nedobrovolném překládání soudců. Vláda a úřady nabyly práva vykonávat dozor nad činností spolků a zastavovat ji, rušit kolportáž a rozšiřování tiskovin, ba porušovat listovní tajemství. Když byl v červnu 1934 přijat další tiskový zákon, psalo se v zabavených článcích o opatřeních, kterými si vláda zajišťuje absolutní diktátorskou moc a zabezpečuje se nejen před kontrolou parlamentu, ale i před kontrolou tisku a veřejnosti.

Anonym 90186 01.07.2017 18:50
Nezlomí mi srdce, když skončím druhý za Drahošem, říká bývalý šéf Škody a prezidentský kandidát Vratislav Kulhánek

Anonym 31168 01.07.2017 18:04
Je třeba aby se Češi včas zvedli ke kruté revoluci a při ní co nejkrutěji vybili všechny lumpy co se po komunistech prolhali k moci.Když tito lumpové neuměli vládnout lépe než komunisté,tak se neměli do vládnutí cpát.Když se přesto cpali potřebují co nejkrutěji odporážet na katovských mučírnách a znárodňovat veškerý majetek těchto vlastizrádných rodů.

Anonym 31168 01.07.2017 17:57
Tento přesun by začal za dluhy Česka odsunem osídlenců ze Sudet a zabráním znovu tohoto území Němci.Teprve potom by světové Ždovstvo odkoupilo zbytek Česka.Polákům by Němci za jejich dluhny hzabrali tu část Polska co patřila do konce války k Říši.

Anonym 31168 01.07.2017 17:52
Ta komedie s taháním migrantů není vyprovokovaná láskou Merkelové k migtrantům ale cíl je přes živení migrantů dotlačit Česko a Polsko do státních bankrotů.Židy by po odkolupení zbytku Česka přesunuli na mnohem lepší území Česka.Do stávajícího Izraele by odlifrovali Čechy k podřezání od Arabů,aby bylo o jeden troubovitý národ co si nechal svoji zemi od vlastních lumpů zbídačit na světě méně.

Anonym 31168 01.07.2017 17:29
Pokud bude vedení EU tak drzé,že dá rozkradenému,rozprodanému a astronomicky zadlužému Česku pokutu za nepřijímání migrantů,tak uvedenou částku strhnout hned důchodcům z důchodů.protože ti jsou tím kdo nás svojí troubovitostí a leností přemýšlet do svinčíku EU zatahli.Tuto částku vykazovat jako náklady na léčbu důchodců z troubovitosti a lenosti přemýšlet.S prázdným žaludkem důchodcům roupy jásat pro EU přejdou.Každopádně si na další debužírování důchodců nedlužit.Když Česko sedmadvacet roků svojí troubovitostí důchodci zatahují do bídy,tak a"t si té bídy užijí.

Anonym 90186 01.07.2017 16:53
Mafie, ozbrojení fašisté a komunisté ve druhé polovině 20. století naučili italskou policii logistice - ví, koho a jak sledovat. Umí se infiltrovat do uzavřených skupin a její příslušníci jsou psychologicky zdatní v práci s potenciálními teroristy. Tamní bezpečnostní složky příkladně spolupracují a vyměňují si informace.
Sami italští strážci zákona ale vědí, že jim zásadně pomáhá italská demografie. V jiné zemi by jejich ozkoušené metody fungovaly o poznání méně. Už zmíněný malý počet druhogeneračních rizikových imigrantů doplňuje fakt, že v Itálii nejsou opravdu velká města. A v těch docela velkých (Řím, Milán, Bologna, Turín) zase nejsou imigrantské čtvrti podobné těm londýnským, bruselským nebo pařížským, které je těžké dlouhodobě mapovat. V Itálii převažují menší města, a to je výrazně přehlednější prostředí.
Zároveň platí, že italská policie má velké pravomoci: podle tamních zákonů je snadné i při malém podezření vyhostit občany druhých zemí. A je přípustné ve velkém odposlouchávat telefony. Zatímco v Británii či Spojených státech sledování komunikace budí obavy kvůli možnému zásahu do občanských práv, podle Guardianu panuje v Itálii společenská shoda, že rozsáhlé policejní pravomoci se vyplatí.

Anonym 90186 01.07.2017 16:52
V západní Evropě je jedna země v samém epicentru současné uprchlické krize, protože do ní přijíždí tisíce lidí z Afriky a Maghrebu měsíčně. Mít přehled o takovém množství lidí je asi nad síly každých úřadů a výsledný chaos je ideální prostředí pro přípravu (a provedení) teroristických útoků, které jsou v zemích na západ od Česka takřka na týdenním pořádku. Jak to, že se tedy Itálii, o níž je řeč, tyto zločiny doposud vyhýbaly, ptá se britský list The Guardian.
Důvody jsou dva. Zaprvé se Itálie od Británie, Belgie či Francie liší v tom, že v ní žije jen malý počet imigrantů v druhé generaci, kteří by se mohli radikalizovat (přeloženo dle zkušeností z dalších zemí: málo imigrantů z muslimských arabských zemí). A za druhé je to precizní práce italské policie, která má dost zkušeností z boje s tamní mafií a pravicovými i levicovými politickými teroristy v předchozích dekádách.
To dobře ilustruje případ Jusufa Zagby, který nedávno zabíjel na London Bridge. Italské policii (Zaghba se narodil v Itálii) byl znám a věděla, že představuje riziko. Jeho matka, Valeria Collina, vzpomíná, že pokaždé, když přistál v domovské Bologni, čekali na něj policisté a s mladíkem si promluvili. Důsledně a přátelsky. Zagba věděl, že je pod dohledem, a italské tajné služby měly aspoň jistý přehled. Možnost zabíjet dostal Zagba nejspíš proto, že britská MI5 na italské rady a varování nedala a Zaghbu nesledovala.

Anonym 90186 01.07.2017 15:46
Do července 1938 klesla nezaměstnanost v německých oblastech na 14,5 %, v ostatních činila už jen 5,6 %. To velmi kontrastovalo s Německem, kde nezaměstnanost byla snížena na minimum a kde byly také podstatně vyšší výdělky. Mezi českými Němci se šířilo přesvědčení, že československé vedení znevýhodňuje sudetoněmecké hospodářství záměrně nebo z nedbalosti a neschopnosti např. v zadávání státních zakázek českým firmám v německých oblastech, v neexistenci státního programu pro hospodářské posílení postižených oblastí, že sudetoněmecký průmysl je systematicky oslabován a hospodářství je čechisováno. Sudetoněmečtí politici naléhavě a neustále požadovali podporu pomocí státních investic v postižených oblastech, ale marně. Např. rozpočet ministerstva veřejných prací na rok 1937 přiděloval pouhých 7,7 % finančních prostředků německým oblastem.Na rozdíl od západních států byla v následnických státech podpora v nezaměstnanosti nedostatečná, ubohá, v ČSR měli nárok na podporu jen členové odborů (tzv. gentský systém). Ostatní nezaměstnané musely podporovat obce. A ty byly vbrzku s financemi u konce. V roce 1931 se nezaměstnanost v celém státě pohybovala okolo 20 %, v pohraničí osídleném Němci přesahoval podíl nezaměstnaných 50 %. O rok později odhadl Svaz průmyslníků, že 3,3 milionu německého obyvatelstva ČSR se podílí na celkovém počtu nezaměstnaných 60 procenty.V roce 1934 byla ČSR v absolutním počtu nezaměstnaných (cca 0,7 mil.) čtvrtá na světě za USA (10,7 mil.), Německem (3,1 mil.) a Velkou Británií (2,2 mil.). V procentech nezaměstnaných patřilo ČSR ve světovém žebříčku místo páté, v evropském první.Československo si zjevně nedovedlo s hospodářskou krisí poradit. Zatímco v roce 1936 už překročil průmysl Evropy stav z roku 1929 o 8,6 %, v ČSR za ním zaostával o osm procentních bodů. Hlavní příčinou toho bylo, že za krise se snížil zahraniční obchod ČSR o 70 % a tuto ztrátu se podařilo do roku 1936 zmenšit jen o 15 procentních bodů. V letech 193637 dosahoval obrat zahraničního obchodu 57 %, export 58 % a import 55 % předkrisové úrovně, zatímco národní důchod už dostihl 92 %. Roku 1937 dosáhl vývoz z ČSR dle hodnoty 40 % předkrisové výše. Podíl ČSR na světovém exportu klesl od konce 20. let z 1,9 na 1,6 %, obdobně i na průmyslové výrobě.

Anonym 90186 01.07.2017 15:43
Příčinou postižení Sudet byl převážně spotřební průmysl (textil, sklo, keramika, dřevo), který je na výkyvy nabídky a poptávky za hospodářské krise zvláště citlivý, jeho vysoká závislost na exportu dodatečně zvýšená rozpadem Rakouska-Uherska, tj. radikálním omezením vnitřního trhu jen na Československo. Další příčinou krutého dopadu krise byly strukturní zásahy republikové politiky vůči německy osídleným oblastem, tedy vyloučení německých zaměstnanců a úředníků ze státní správy, ztráta desetitisíců pracovních příležitostí v důsledku pozemkové reformy, propouštění německých zaměstnanců politicky a hospodářsky vynuceným zaměstnáváním Čechů v německy osídlených oblastech. Na vrcholu krise byly z 27 okresů s více než 10 % nezaměstnaných 23 okresy převážně německé. V roce 1936, kdy jinak všude krise opadala, bylo mezi sudetskými Němci ještě 525 tisíc nezaměstnaných, více než v celé Francii, zatímco mezi českým obyvatelstvem (při dvojnásobném počtu obyvatel) 311 tisíc.A to v období mezi rokem 1934 a mnichovskou konferencí v roce 1938 přecházelo hranice, hlavně do Německa, odhadem 80 až 100 tisíc sudetských Němců za prací, kteří se tudíž v čs. statistikách nezaměstnaných nevyskytovali. Dokonce může vznikat dojem, že nezaměstnanost postihovala Němce selektivně, což napovídají následující údaje: ke konci roku 1935 činila nezaměstnanost v okresech s 80100 % německého obyvatelstva 19,2 %, při 5080 % Němců v okrese 17,2 %, při podílu Němců 2050 % byla nezaměstnanost 10,8 % a při podílu pod 20 % už jen 9,2 %.

Anonym 90186 01.07.2017 15:41
Československý export poklesl z více než 21 miliard korun v roce 1928 na méně než 6 miliard v roce 1933. Obzvláště byla postižena průmyslová odvětví závislá na exportu a ta se nacházela hlavně v Sudetech. Českoslovenští státní příslušníci německého jazyka byli v době hospodářské krise mnohem více postiženi nezaměstnaností než Češi v zimě 1933|34 tvořili v ČR dvě třetiny lidí bez práce. Jejich nezaměstnanost přetrvávala i v létech následujících, kdežto u Čechů rapidně klesala.V pohraničních oblastech bylo nejen mnohem více nezaměstnaných než ve vnitrozemí, ale také bankrotů podniků, konfiskací zadlužených usedlostí a živností, sebevražd a nemocí. České banky, podnikatelé a vláda se starali především o záchranu firem v českých rukách.

Anonym 31168 01.07.2017 12:43
Prezidentské volby,které Čechy čekají popsal už kdysi Jaroslav Hašek v povídce o volbě obecního ponocného.V této povídce upozorňuje starosta radní,že volba to bude těžká protože z kandidátů je to jeden větší syčák než druhý.I v ČSAV je stejný svinčík jako v celém Česku

Anonym 94158 30.06.2017 23:13
Lidé v anketách mají strach. Ti rozumnější si počkají na volby. Máme prezidenta, který koná podle svého svědomí. Bude pan Drahoš mít svědomí, či ho bude prodávat jako dřívější prezidenti?

Anonym 94158 30.06.2017 23:08
Víš študente, 90186, někdy je lépe takové kraviny nepsat a pak se nemusíš ani omlouvat. Jinak jsem velmi překvapen, že nezaměstnanost v Čechách klesla pod 3%. Domníval jsem se, že asi 5% našich občanů práci ani nepotřebuje. Je to dobrá práce ANO a tiché podpory ČSSD.

Anonym 90186 30.06.2017 18:39
V případném druhém kole volby by Drahoš podle volebního modelu Medianu získal 53,5 procenta hlasů, prezident Miloš Zeman 46,5 procenta.

Anonym 90186 30.06.2017 18:38
Francouzská justice dnes obvinila vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou ze zneužití peněz Evropského parlamentu. Politička čelí podezření, že neoprávněně vyplácela odměny mimo jiné svému životnímu partnerovi Louisi Aliotovi jako parlamentnímu asistentovi.
Aféra s fiktivním zaměstnáváním asistentů se týká 17 europoslanců francouzské strany Národní fronta (FN), kteří jsou podezřelí z toho, že unijní peníze vypláceli svým spolustraníkům, ačkoli ti věnovali většinu svého času práci pro stranu ve Francii. Evropský parlament odhadl celkovou škodu v posledních pěti letech na pět milionů eur (131 milionů Kč).
Le Penová, která se dnes dostavila k výslechu k vyšetřujícímu soudci poté, co to odmítala během jarní předvolební prezidentské kampaně, dala najevo, že hodlá obvinění obratem zpochybnit s cílem dosáhnout jeho zrušení. Le Penová již dříve podezření ze zneužití odmítala a tvrdila, že se stala obětí špinavých politických intrik.

Anonym 90186 30.06.2017 17:35
OMLOUVÁM SE za všechny svoje slovní arogance, vulgarity a gesta, kterými jsem znevážil funkci prezidenta a předsedy vlády ČR.
OMLOUVÁM SE se budoucím generacím za to, že jsem ohrozil jejich nadějné osudy a nedotknutelné svobody.
Je toho ještě mnoho, za co bych se Vám všem, deseti milionům slušných českých občanů, mohl OMLUVIT, ale jak říká můj politický vzor Winston Churchill: Nehovořme o našich chybách, ony hovoří za nás!
Vážení spoluobčané, dovolte mi tedy závěrem požádat Vás, abyste se pokusili moje politické činy (přimlouvám se i za Václava Klause) hodnotit shovívavě, protože východní mocenský tlak na nás byl enormní a touha po moci silnější než naše dobré úmysly.
Z celého srdce si přeji, abyste jeden k druhému pociťovali úctu a aby se do českého prostředí vrátila důvěra a jednota, ať už jste z malých vesnických hospůdek, moravských sklípků či městských kaváren. Vždyť jsem vždy mezi vás všechny patřil a všude mi s vámi bylo dobře. Vlastně jsem byl vnitřně přesvědčen, že k sobě máme všichni daleko blíže, než jsem říkal.
Přeji vám, drazí spoluobčané, abyste byli opět hrdou a sebevědomou součástí světa, kde jsme byli dříve vítáni s veškerou vážností a kde je osobní svoboda jedince nadřazena všemu ostatnímu!
Nebyl bych to snad ani já, abych nakonec nepoužil některý moudrý citát, a proto mi dovolte zmínit svého oblíbeného Stefana Zweiga:
Svoboda není možná bez autority, jinak by se proměnila v chaos. Avšak autority není možno bez svobody, jinak by se proměnila v tyranii.
Vzpomínejte na mě pokud možno v dobrém a přijměte prosím tímto moji hlubokou, historickou OMLUVU.
Váš
Miloš Zeman

Anonym 90186 30.06.2017 17:34
Vážení spoluobčané,
jak víte, můj první prezidentský mandát se chýlí ke konci a já mám dvě možnosti.
Buď budu opět zvolen prezidentem České republiky, nebo odejdu do ústraní na milovanou Vysočinu a budu zde číst své oblíbené knihy.
Ponechám-li nyní stranou první verzi, tedy moje opětovné zvolení na Pražský hrad, zbývá mně, vyřazovací metodou, odcházení do politického důchodu.
V tomto klidném úseku života v ústraní všeobjímajících stromů budu mít jistě i mnoho času na jistou rekapitulaci.
Myslím, že každý z nás máme období, kdy se pokoušíme podívat sami sobě do očí. Má to však jeden háček. Při podrobném zkoumání sama sebe můžeme totiž nacházet temné stránky naší minulosti a ani u mě tomu není jinak.
Problém však je, že ne každý byl předseda vlády nebo prezident republiky tak jako já či moji předchůdci, a proto jsou naše negativní činy fatálnější a naše černé vzpomínky ještě temnější. Navíc nás historie stejně dožene a nemilosrdně rozkryje naše skutky.
Možná Vás mnohé překvapím, ale i já jsem člověk s obyčejným ranečkem svědomí, který má potřebu jeho tíze ulevit.
Dovolte mi parafrázovat staré anglické přísloví o tom, že jednotkou svědomí je jeden stud, a když takových studů máte více, začnete se prostě stydět.
Nu, a světe div se, ani u mě tomu není jinak. Možná tušíte, že se mně s mými hříchy nedožívá snadno, a jediné, co mě napadá, kterak se před Vámi všemi ospravedlnit, je pokorná a hluboce lidská OMLUVA.
Dovolte mi tedy OMLUVIT se Vám všem vážení spoluobčané, alespoň za mé nejzávažnější činy, kterých jsem se na Vás všech dopustil
a které jsem shrnul do symbolického desatera:
OMLOUVÁM SE, že jsem sešel z cesty, na kterou jsme se vydali po roce 1989 a zradil tak ideály, které nám všem byly drahé.
OMLOUVÁM SE, že jsem zneužil dobré víry spoluobčanů a spojil se politicky s Václavem Klausem, o kterém jsem říkal, že je můj úhlavní politický nepřítel, přitom opak byl pravdou. Tím jsem získal post předsedy vlády a spolu s Václavem Klausem nasměroval naši zemi k těžkým dobám.
OMLOUVÁM SE za všechny kauzy, které jsem jako premiér i prezident způsobil a dopustil tak, aby se mafiánské prostředí v naší republice ještě více rozmohlo.
OMLOUVÁM SE, že jsem se obklopoval lidmi s temnou minulostí, kteří pro vlastní prospěch opět orientují naší republiku na rizikový východ.
OMLOUVÁM SE, že jsem působil na naši společnost destruktivně, svými výroky a intrikami rozeštvával jednotlivé skupiny obyvatelstva a vyvolával tak politickou nejistotu.
OMLOUVÁM SE všem, které jsem záměrně urazil a ponížil. Především nezpochybnitelným hrdinům či váženým autoritám české historie i přítomnosti.
OMLOUVÁM SE, že jsem naopak dával příkladem ty, kteří aktivně spolupracovali s komunistickým režimem či kriminální živly, ač jsem dobře věděl o jejich vině.
OMLOUVÁM SE, že jsem podlézal novodobým totalitním režimům a všechny vás tak vystavil bezpečnostním rizikům a ponížení v očích demokraticky smýšlejících zemí.
OMLOUVÁM SE za všechny svoje slovní arogance, vulgarity a gesta, kterými jse... (zkráceno)<|i>

Anonym 31168 30.06.2017 16:43
Chce to krutou revoluci vedenou mladou generací.Starým lumpům co Česko sedmadvacet roků zbídačují národ Čechů pak dát to co zaslouží.

Anonym 94158 30.06.2017 16:24
Objevila se anketa o budoucí volbě prezidenta. Logicky jsem si vybral pana Zemana. Pak byl požadavek uvést číslo telefonu!! Tady jsem s anketou končil. Prostě si myslím, že slušný občan nemůže riskovat zneužití, či odvetu bojůvek stran blízkých zločinu. O hermanovinách, kalouskovinách a fialovinách víme své.

Anonym 90186 30.06.2017 16:14
Od doby přijetí zákona na ochranu republiky do konce roku 1933 (za deset let) bylo vedeno 6244 politických procesů, za další dva roky 193132 jich bylo již 2728.
16. 10. 1925 byla ve švýcarském Locarnu parafována smlouva, nazývaná též Rýnský garanční pakt, ve které se Německo definitivně vzdalo nároku na Alsasko-Lotrinsko a zavázalo se k demilitarisaci obsazené oblasti na levé straně Rýna po odchodu spojeneckých vojsk. Výměnou dostalo Německo něco pro ně velice výhodného: britsko-italskou garanci německé západní hranice s Francií a Belgií.Týž den a tamtéž byla podepsána i vojenská dohoda mezi ČSR a Francií. S ČSR a Polskem uzavřelo pak Německo arbitrážní dohody zavazující smluvní strany neměnit násilně své společné hranice, avšak nezaručované mezinárodními garancemi jako u západní německé hranice s tím, že hraniční spory bude řešit mezinárodní arbitráž. Mělo se za to, že státy na východ Německa patří kvůli chybějícímu c. a k. mocnářství do německé sfery vlivu.
Ačkoli potenciální územní požadavky Německa na východě cílily vůči Polsku, mohla z toho vyznívat potenciální hrozba i pro Prahu. Když Německo odstupovalo od locarnského paktu (7. 3. 1936) a obsadilo demilitarisované Porýní, nezapomnělo zdůraznit, že obě arbitrážní smlouvy zůstávají i nadále v platnosti. ČSR žádnou jinou smlouvu s Německem o vzájemných hranicích se již nepokusila sjednat.

Anonym 90186 30.06.2017 16:13
Když komunistický poslanec Haken postavil v parlamentu před ministerského předsedu symbolicky láhev lihu ozdobenou čs. vlaječkou zapíchnutou do korkové zátky a láhev se převrátila a rozbila, byl vydán k trestnímu stíhání pro hanobení státních symbolů.

Anonym 90186 30.06.2017 16:11
Zákon na ochranu republiky č. 50|1923 Sb. se zaměřoval hlavně proti komunistům a národnostním menšinám. Navržen byl nikoliv jako dočasný prostředek, nýbrž coby trvalá součást právního řádu. Neúměrně zostřoval tresty za tzv. politické zločiny, za akce směřující proti jednotě, bezpečnosti a charakteru státu, včetně jejich pouhé přípravy. Byla jím zcela suspendována demokracie, neboť např. zřídil pro zvlášť těžké činy proti bezpečnosti země neporotní státní soudy, připouštěl zastavení periodického tisku, jehož psaní by závažně ohrožovalo bezpečnost státu a jeho činitelů, porušovalo národní či náboženskou toleranci atd. Některá jeho ustanovení byla nejasná s možností volného výkladu. Zcela zbytečnou ochranu poskytoval státním symbolům a ústavním činitelům; urážka presidenta republiky se stala trestnou. Nejvyšší soud svými výklady zákon ještě zostřoval, takže trestnými se staly i výroky, že ČSR je vasalem Francie či že císař pán byl lepší než Masaryk. Onen zákon umožňoval pražským úřadům požadovat, aby sochy z doby mocnářství byly odstraněny z veřejných prostranství, jako např. znovu vztyčená socha Josefa II. v Chebu.

Anonym 90186 30.06.2017 16:10
Emanuel Rádl k tomu podotýká: Odporné národnostní nadšení je filosofií nízkých vrstev obyvatelstva! .Pro srovnání poměry v Maďarsku ze stejné doby. V nařízení z roku 1924 o jazykových znalostech úředníka v oblastech s menšinami (alespoň 20 % podíl menšiny) se praví, že ve veřejné službě smí být zaměstnán člověk, který dovede pouze jazyk dotyčné menšiny.

Anonym 90186 30.06.2017 16:09
Pro ilustraci článek v Českém slově z 28. 10. 1925: Pracovali jsme vytrvale pro práva a posice československého národa, zatím co druzí o vlastenectví stále mluvili a měřili je pouze silou vášnivých slov a článků. Všude tam, kde českoslovenští socialisté (tehdy ještě bez adjektiva národní) zakotvili, patrny jsou stopy této práce. Národní obrana, zahraniční věci, pošta, železnice, vedle jiných jsou dnes resorty nejčeštější, resorty, kde se nám podařilo nejdříve odčiniti křivdy na národě páchané Železnice jsou dnes jediným oborem státní správy, který decentralisován, jsa v osmi ředitelstvích všude uhájil národnostní většinu československou. Desetitisíce československých úředníků a zřízenců bylo usazeno v tzv. zněmčeném území A je tomu více než tři léta, když ministerstvo železnic vydalo jazykové nařízení, do dnes jediné, podle kterého veškeří zaměstnanci drah museli se podrobiti zkoušce z jazyka státního Starali jsme se o to, abychom uhájili národu československému všech práv, která mu v samostatném státě samozřejmě náležejí.

Anonym 90186 30.06.2017 16:08
Na podzim roku 1924 konstatoval německý poslanec v rozpočtovém výboru pražského parlamentu Taub, že bylo propuštěno sedm tisíc německých železničářů, kteří složili úspěšně jazykové zkoušky. Krátce poté se ministr Stříbrný chlubil, že zásluhou jeho strany bylo 40 tisíc německých poštovních úředníků a železničářů zbaveno míst a nahrazeno Čechy.

Anonym 90186 30.06.2017 16:07
Zavedením státního jazyka se nejednalo pouze o otázku národnostní prestiže, nýbrž o citelný zásah do sociálně ekonomické struktury obživy cizojazyčného obyvatelstva. Podle úřední statistiky českých zemí poklesl počet zaměstnanců německé národnosti mezi roky 19211930 podle oborů o 38 až 48 % s výjimkou školství (pokles jen o 9 %). Nahrazováni byli českými. V důsledku nesložení zkoušky z úředního jazyka bylo v letech 1921 až 1930 propuštěno ze státních služeb 33 tisíc zaměstnanců německé národnosti. Údajně to bylo spojeno s reorganisací státních úřadů a podniků, v tomtéž údobí bylo ale přijato do služeb státních podniků 41 tisíc Čechů. Do roku 1930 se podíl německých státních zaměstnanců v českých zemích snížil na 12,7 % při jejich 30% podílu v celkovém počtu obyvatelstva.

Anonym 90186 30.06.2017 16:05
Zkuste si představit českého Němce byť hovořícího plynně česky, jak se, nenavštěvovav české školy, potýká v písemné části zkoušky s úskalími českého pravopisu, který dodnes dělá problémy většině rodilých Čechů. Podle prováděcího nařízení k jazykovému zákonu z roku 1926 se písemné a ústní zkoušky ze státního československého jazyka vztahovaly také na notáře, soudní tlumočníky, geometry, majitele inženýrských kanceláří, důlní inženýry, obvodní a obecní lékaře. Povinnost označovat českými nápisy všechny živnosti včetně restaurací vedla k tomu, že i v nejzapadlejší vesnici v německém sídelním území musely mít hospody jídelní lístek nejdříve v češtině a pak v němčině. Menšiny se mohly k obecním a státním úřadům obracet ve svém jazyce jen tehdy, měly-li v obci, okrese alespoň 20% podíl. Jinak s nimi musely jednat ve státním jazyce a nesměly mít v těchto místech nápisy v jiném než státním jazyce. Střed Prahy byl plný cizojazyčných nápisů v různých řečech , ale německá označení viset nesměla. Nebyly povoleny žádné veřejné nápisy nebo oznámení v němčině s výjimkou upozornění pro turisty. Cizinci se nesměli ani v oblastech s alespoň 20% menšinou obracet na úřady v jazyce oné menšiny to směli jen příslušníci menšiny trvale tam usedlí.To dalece přesahovalo to, co ve starém Rakousku postihovalo Čechy.

Anonym 90186 30.06.2017 16:02
O šest let později vyšly prováděcí předpisy k jazykovému zákonu, které jeho uskutečňování konkretisovaly, zpřesňovaly a zpřísňovaly. Na jazykové vymoženosti byl kladen takový důraz, jako kdyby v nich ležela sama podstata československého státu.Poslanci v Národním shromáždění směli mluvit pouze ve státním nebo vlastním jazyce, tedy například maďarští poslanci nesměli pronášet své projevy, neznajíce slovensky, v němčině, navzdory tomu, že by jim všichni poslanci rozuměli. Vše se pracně překládalo.
Státním zaměstnancům bylo zapovězeno v práci mluvit jinak než ve státním jazyce zde musel např. český Němec mluvit se zákazníkem nebo se svým spolupracovníkem, též českým Němcem, pod trestem jen česky, nebo železničář, čs. Němec, prodávající jízdenky nesměl ani v německých sídelních územích pod sankcí reagovat na požadavek či dotaz pronesený v němčině a musel odpovídat zásadně ve státním jazyce československém. Předpisy požadovaly znalost češtiny u všech státních zaměstnanců, tedy i u zaměstnanců pracujících v čistě německém prostředí. Všichni, i pomocní dělníci, se museli podrobit přísným zkouškám z češtiny, jejichž požadavky mnohdy daleko přesahovaly stupeň jejich vzdělání.

Anonym 90186 30.06.2017 16:01
Za úřední řeč (státní jazyk) stanovil zákon v roce 1920 výhradně jazyk československý a reguloval užívání jazyků ve státní správě, zákonodárství, soudnictví a na veřejnosti. Úředníci státní správy v oblastech s více než 20 % menšinového obyvatelstva mohli jednat se stranami v jejich neúředním (pomocném) jazyce. Nejen od státních úředníků, nýbrž i od všech státních zaměstnanců zákon vyžadoval ovládání státního jazyka a předpisoval složení přísné zkoušky z jeho znalosti. Při projednávání jazykového zákona se vyskytl i jeden kritický hlas, a to přímo ministerského předsedy Tusara: Tento stát jsme vybojovali my a tomuto státu budeme vtiskovat my, Češi, ráz svou prací, svým českým duchem. Ale, pánové, žádné paragrafy, žádné zákony, žádní policajti ani četníci nám nedovedou ten stát udržet, nedovedeme-li my tomu státu dát takovou vnitřní konstelaci, aby se udržel sám. Na mezinárodní konstelaci se nesmíme nijak spoléhat. Mezinárodní konstelace je něco měnivého. Ta je dnes taková a za deset, dvacet nebo třicet roků může být docela jiná.

Anonym 90186 30.06.2017 16:00
V poválečných letech stát rozhodoval o přídělu surovin a uhlí továrnám, a tak podporoval zcela zjevně Čechy proti Němcům; státní zakázky dostávali jen Češi. Dále stát nařizoval akciovým společnostem propustit určitý počet německého osazenstva a místo nich zaměstnat české, podporoval hospodářský boj českých měst proti německým (např. Mělníka proti Ústí nad Labem), nedával Němcům zastoupení v různých organisacích, které ovládal, atd. atp. V roce 1925 se začalo s redukcí počtu státních zaměstnanců v zajímavém poměru: propuštěno bylo 15 tisíc Čechů a Slováků a 18 tisíc Němců a Maďarů. Vláda tuto statistiku podle národností nezveřejnila.Atmosferu otravovaly i jiné přehmaty, německy mluvící účastníci první světové války byli povoláváni na vojenská cvičení, kde byli hromadně degradováni.

Anonym 90186 30.06.2017 15:58
V roce 1923 došlo v čs. armádě k čistce mezi důstojníky, kdy by snížen podíl důstojnictva z řad čs. Němců. Všichni důstojníci, kteří neabsolvovali alespoň čtyři třídy českých škol, dostali rozkaz se podrobit přísné zkoušce z jazyka služebního, z českých dějin a literatury. Pro velení vojska byla zřejmě zcela zásadní znalost české literatury. Seznam otázek z literatury obsahoval i takové absurdity, jak že se jmenovali babiččini psi v Babičce Boženy Němcové. Z důstojníků německé národnosti trvale nevyhovělo 68,4 %, byť běžnou češtinu ovládali, protože jinak by nebyli do čs. armády z rakousko-uherské armády převzati, dále 16,6 % Čechů, 13,7 % Slováků a 13,3 % Rusů. Evidentně se jednalo o etnické čištění.

Anonym 90186 30.06.2017 15:30
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman trvá na potrestání dvou Číňanů, kteří vytrhli demonstrantce v Praze tibetskou vlajku a hodili ji do Vltavy. Podal dovolání proti verdiktu pražských soudů, které případ předaly do přestupkového řízení, zjistila ČTK z justičních databází.

Anonym 90186 29.06.2017 18:47
Miloš Zeman při své předvolební cestě po Vysočině navštívil jadernou elektrárnu Dukovany. V jejím areálu bylo naplánované setkání se zaměstnanci, to však pro prezidenta nedopadlo moc dobře. Pracovníky uvítal gratulací k jejich slušným platům. Po úvodu následoval prostor pro dotazy. A ticho.
Pracovníci od Zemana nechtěli nic slyšet. Ticho přerušil až moderátor setkání, prezidentovi položil otázku, když nikdo jiný neměl zájem. Ticho následovalo i v dalších chvílích, když Zeman dotaz zodpověděl. Nakonec se našli jen tři lidé, kteří prezidentovi položili dotaz. Jeden zněl, kam se chystá na dovolenou, další, zda by nebylo vhodné přepracovat dotační politiku obnovitelných zdrojů. Také další byl z oboru energetiky.

Anonym 31168 29.06.2017 17:40
Pro 90186.Jsi lump,který oblbuje národ Čechů a chceš z Čechů udělat viníky za odsun Němců.Takže by se Češi měli připravit na to aby až za dluhy Česka začnou Němci obsazovat Sudety je Češi s mávátky vítali a vybírali na náhradu patron co Němci použili při popravě Čechů v Lidicích,protože to ,podle tebe,byli nepřátelé Říše.Prostě osadníci Sudet aby už balili ruksaky a ostátní Češi o něco později až Židovstvo odkoupí zbytek prodluženého Česka mohli vojska NATO nahnat Čechy do dobytčích vagonů k odsunu do Izraele k odporažení Arabům.Pak by byl ve světě podle tebe ten pravý pořádek.Při stávající troubovitosti Čechů,kdy už sedmadvacet roků vládnoucím lumpům vždy skočí na jejich lumpárny je uvedený scénář nejpravděpodobnější.Proto je třeba,aby se mladá generace zvedla ke kruté revoluci a začala na katovských mučírnách odporážet všechen zde sedmadvacet roků vládnoucí lidský dobytek,který žene Česko do státního bankrotu.

Anonym 90186 29.06.2017 15:46
V létě 1921 se začaly do pohraničí vypravovat celé vlaky s českými šovinisty, kteří tam pořádali manifestace, a tím vyvolávali pobouření a střety. V srpnu při jednom takovém vystoupení čs. legionářů v Ústí nad Labem byli dva Němci zabiti a mnoho dalších zraněno. K násilí sáhlo Československo i v říjnu 1921, když v Maďarsku přistál letadlem císař Karel a pokusil se sáhnout po osiřelé maďarské koruně. Československo jako jediné mobilisovalo několik ročníků. I v čistě českých oblastech narukovala jen asi jedna třetina branců. V oblastech Chebska se Sudetoněmci po stovkách vzepřeli mobilisačnímu rozkazu a uprchli do Bavor. V Kraslicích tekla při demonstracích proti mobilisaci krev, bylo 12 mrtvých Němců a 10 zraněných a v kraslickém okrese bylo vyhlášeno stanné právo. Zpravodaj ministerstva vnitra v Kraslicích hlásil, co se dověděl od primáře ošetřujícího zraněné: jeho jako lékaře prodělavšího válku naplňuje to největším údivem, že prý náboje byly zvláště připraveny, aby způsobily obzvláště těžká ranění. Jinými slovy: čs. ozbrojené složky použily proti demonstrantům střely typu dum-dum. Mobilisace proběhla zcela neúspěšně, což se pečlivě utajilo. V oblastech zemských velitelství v Praze nenarukovalo ke svým jednotkám 35 %, v Brně 31 %, v Bratislavě 28 %, ale v Chomutově 62 % vojáků. Legionáři mezitím strhli sochu Marie Theresie v Bratislavě. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi zasahovaly ozbrojené složky státu v rámci stanného práva, incidenty byly krvavé, mrtví byli hlavně z řad slovenských Maďarů.

 <<nové   starší>> 

1
filmy v kinechdvd filmyrubrikysvětlometysynonyma

Seznamka

Oficiální stránky dalších známých osobností

oficiální stránky Jana Volfová oficiální stránky Petr Mach oficiální stránky Ondřej Liška oficiální stránky Petr Havlík oficiální stránky František Pytloun oficiální stránky Radka Fišarová oficiální stránky Iva Hajnová

Další osobnosti | Jana Volfová | Petr Mach | Ondřej Liška | Petr Havlík | František Pytloun | Radka Fišarová | Iva Hajnová |

Popisy českých osobností pocházejí z oficiálních stránek osobnosti, nebo ze stránek wikipedia, nebo jsou vlastní tvorbou.

Vložit osobnost / Oficiální Stránky © OficialniStranky.cz / opravit údaj
Tyto stránky používají soubory cookie k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam. Používáním stránek s tímto souhlasíte. Další podrobnosti