Kdo je Jiří Karas?
O sobě:
Jsem otcem dvou dospělých dětí, Heleny a Jiřího. Moje manželka Helena zemřela v březnu roku 2000. V současnosti reprezentuji Českou republiku jako velvyslanec v Bělorusku, v zemi, kde se život v mnohém podobá situaci u nás před rokem 1989. Myslím, že to mohu posoudit, protože můj otec, lékař, a můj bratr byli v 50. letech vězněni z politických důvodů a já jsem byl kvůli tomu vyloučen z gymnázia.
Když se poměry trochu uvolnily, mohl jsem vystudovat Ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze, kterou jsem ukončil v roce 1968. Tehdy jsem také vstoupil do Československé strany lidové. Studoval jsem ještě na Právnické fakultě UK v Praze, ale odtamtud mne v roce 1975 vyloučili pro „protisovětskou a protisocialistickou“ činnost. Studia jsem tedy mohl dokončit až v roce 1990 a doktorát jsem obhájil v následujícím roce.
Umím pracovat společně s druhými a pro druhé
Pro zemi a spoluobčany jsem se snažil být užitečný jako poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kde jsem pracoval v letech 1990 až 2006 (KDU-ČSL). Připravoval jsem četné novely a zákony. V parlamentu jsem se zabýval hlavně restituční tématikou, kulturou a problematikou rozkrádaného majetku po bývalé KSČ a SSM. Pracoval jsem jako člen Zahraničního výboru, místopředseda Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a předseda Podvýboru pro styk s krajany. Tam jsem mohl uplatnit i to, že se bez problémů domluvím německy, francouzsky, rusky nebo anglicky.
V médiích jsem spojován především se svým odmítavým postojem k umělým potratům a podporou tradiční rodiny. To jsou velice důležitá témata, ale můj záběr je mnohem širší. Můžete se o tom přesvědčit v knize rozhovorů Krásný život pod psa, která vyšla v roce 2005 v nákladu 22 tisíc výtisků. V ní vyprávím o svém mládí, rodinném životě a o tom, proč zaujímám konzervativní postoje k politickému, společenskému i náboženskému životu.
V roce 2006 jsem se stal vládním radou na Ministerstvu zahraničních věcí v Praze, v roce 2007 konzulem v Bělorusku a nyní řídím české velvyslanectví v Minsku jako velvyslanec.
Mezi mé záliby patří umění, krása starožitných předmětů nebo jízda na koni.