Foto: dienstbier2013.cz
Jiří Dienstbier ✓
🏛️ Politik
Upravit
O osobnosti
Jiří Dienstbier
- se narodil v roce 1969 ve Washingtonu. Jeho otec tam tehdy byl korespondentem Československého rozhlasu.
- patřil mezi organizátory studentského pochodu ze 17. listopadu 1989. Byl mezi zakladateli nezávislé studentské skupiny STUHA, která demonstraci spolupořádala.
- působil mezi lety 1990 a 1992 jako poslanec tehdejšího parlamentu – Federálního shromáždění. Do voleb byl na kandidátku Občanského fóra nominován za studenty. Působil jako člen branného a bezpe
Kdo je Jiří Dienstbier?
Jiří Dienstbier
- se narodil v roce 1969 ve Washingtonu. Jeho otec tam tehdy byl korespondentem Československého rozhlasu.
- patřil mezi organizátory studentského pochodu ze 17. listopadu 1989. Byl mezi zakladateli nezávislé studentské skupiny STUHA, která demonstraci spolupořádala.
- působil mezi lety 1990 a 1992 jako poslanec tehdejšího parlamentu – Federálního shromáždění. Do voleb byl na kandidátku Občanského fóra nominován za studenty. Působil jako člen branného a bezpečnostního výboru a komise 17. listopadu.
- absolvoval v roce 1997 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval v advokacii.
- se v roce 2005 stal zakládajícím členem Družstva fanoušků Bohemians. I díky němu se známý fotbalový klub podařilo zachránit z konkurzu a udržet ho jako součást historické tradice pražských Vršovic.
- je od července 2010 stínovým ministrem spravedlnosti za ČSSD. Je spoluautorem sociálnědemokratického návrhu na změny ve financování politických stran a na podporu politického vzdělávání. Podílel se na sestavení protikorupčního programu své strany.
- vedl v roce 2010 kandidátku ČSSD pro volby do zastupitelstva hl. m. Prahy. Po volbách dodržel slib daný voličům. Odmítl účast své strany v koalici s ODS. Trval na odstranění korupčních poměrů na pražské radnici.
- byl delegáty brněnského sjezdu v březnu 2011 zvolen místopředsedou ČSSD. Odpovídá za chod odborného zázemí sociální demokracie.
- uspěl v březnu 2011 v doplňovacích volbách a stal senátorem za Kladensko a část Prahy. Mandát vykonává po svém zesnulém otci, exministru zahraničí Jiřím Dienstbierovi.
- má ženu Jarku a dospělého syna Jiřího.
- se narodil v roce 1969 ve Washingtonu. Jeho otec tam tehdy byl korespondentem Československého rozhlasu.
- patřil mezi organizátory studentského pochodu ze 17. listopadu 1989. Byl mezi zakladateli nezávislé studentské skupiny STUHA, která demonstraci spolupořádala.
- působil mezi lety 1990 a 1992 jako poslanec tehdejšího parlamentu – Federálního shromáždění. Do voleb byl na kandidátku Občanského fóra nominován za studenty. Působil jako člen branného a bezpečnostního výboru a komise 17. listopadu.
- absolvoval v roce 1997 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval v advokacii.
- se v roce 2005 stal zakládajícím členem Družstva fanoušků Bohemians. I díky němu se známý fotbalový klub podařilo zachránit z konkurzu a udržet ho jako součást historické tradice pražských Vršovic.
- je od července 2010 stínovým ministrem spravedlnosti za ČSSD. Je spoluautorem sociálnědemokratického návrhu na změny ve financování politických stran a na podporu politického vzdělávání. Podílel se na sestavení protikorupčního programu své strany.
- vedl v roce 2010 kandidátku ČSSD pro volby do zastupitelstva hl. m. Prahy. Po volbách dodržel slib daný voličům. Odmítl účast své strany v koalici s ODS. Trval na odstranění korupčních poměrů na pražské radnici.
- byl delegáty brněnského sjezdu v březnu 2011 zvolen místopředsedou ČSSD. Odpovídá za chod odborného zázemí sociální demokracie.
- uspěl v březnu 2011 v doplňovacích volbách a stal senátorem za Kladensko a část Prahy. Mandát vykonává po svém zesnulém otci, exministru zahraničí Jiřím Dienstbierovi.
- má ženu Jarku a dospělého syna Jiřího.
Přitom se potýkáme s nedostatkem kvalitních učitelů,posudkových lékařů,řemeslníků,chybí peníze pro sociální péči atd.SMRT ISLÁMU A NIKDY JINAK,to si zapište za uši všichni výtači.
Doufáme, ze jiz nadobro skoncite. Ministerský kreslo at pod vama spadne a to nejdrive.
Pane profesore, na úvod základní a stručná otázka. Lze o táboru v Letech na základě historických faktů říci, že to byl koncentrační tábor ve smyslu významu, který máme s tímto termínem všichni spojený?
Z odborného pohledu tábor v Letech nebyl koncentračním táborem, ale pracovním vězeňským, později specifickým sběrným táborem. Vězeňských pracovních táborů pro potřeby válečného hospodářství s lacinou pracovní silou vzniklo na území protektorátu velké množství. Většina z nich, na rozdíl od pietního místa Lety, není dnes nijak označena. Koncentrační vyhlazovací tábor ve výlučné správě SS mimo dosah trestního zákona, s propracovaným teroristickým státním systémem mučení a cíleného usmrcování vězňů v rámci zvláštního zacházení sonderbehandlung, s jednotným zvláštním modelem vnitřní organizace a režimu, s typickým způsobem ostrahy ostnatým drátem a elektrickým plotem, se strážními jednotkami SS-Totenkopfverbände na území protektorátu nebyl ani jeden. V minimální míře zde působily pobočky velkých říšských koncentračních táborů. Např. v Panenských Břežanech působila malá pobočka Flossenbürgu. Koncentrační tábory sloužily rovněž pro ekonomické potřeby SS a německých koncernů a nelidské experimenty německé lékařské vědy.
Vězeňský režim a organizace pracovního vězeňského tábora v Letech byly nesrovnatelně volnější než v Dachau, Buchenwaldu, Mauthausenu, Sachsenhausenu, Ravensbrücku, Osvětimi (Auschwitz) a dalších ze 23 státních nacistických koncentračních táborů. Drastické a cílené mučení českých odbojářů v Mauthausenu nelze stavět na roveň se šikanováním vězňů v Letech ze strany některých protektorátních četníků, i když obojí je zavrženíhodné. Za celou dobu existence tábora v Letech nebyl žádný z vězňů zastřelen nebo ubit. Někteří dozorci podle dokumentů jednali s cikány hrubě a okrádali je (za to byl dokonce první velitel tábora odvolán), jiní vězňům pomáhali. Z tábora v Letech se i propouštělo, což v případě koncentračních táborů se dělo jen výjimečně.
Je možné vyvrátit, že šlo o tábor pracovní?
Termín pracovní tábor v případě klasifikace tábora v Letech je neúplný a nepřesný. Lety byly pracovním vězeňským táborem neboli pracovním kárným, později pracovním sběrným táborem pro cikány a necikány s cikánským způsobem života. Pouhé označení pracovní tábor může vyvolat domněnku, že šlo o pracovní tábory pro nezaměstnané, které vznikly za druhé Beranovy autoritářské republiky. Pod vojenským dozorem v nich byli soustředěni dlouhodobě nezaměstnaní bez kvalifikace, kteří pracovali za plat na státem organizovaných stavbách (např. první dálnice), s jistým porušením svých občanských práv, ale bez cejchu asociálů. Letům odpovídal druhý, již cíleně represivní typ pracovního tábora, k němuž dala podnět rovněž Beranova krajně pravicová vláda svým nařízením ze 2. března 1939, které imitovalo sociální politiku Třetí říše. Tyto pracovní tábory neměly za účel likvidovat nezaměstnanost, ale internovat a převychovávat k návykům trvalé práce osoby práce se... <i>(zkráceno)</i>