Menu

Jiří Dienstbier

Jiří Dienstbier

🏛️ Politik Upravit

O osobnosti

Jiří Dienstbier ml. je český právník a politik ČSSD, senátor (2011–2020), ministr pro lidská práva (2014–2016) a kandidát na prezidenta ČR v roce 2013.

Kdo je Jiří Dienstbier?

Rodina a původ
Jiří Dienstbier mladší se narodil 27. května 1969 ve Washingtonu, D.C., kam jeho otec Jiří Dienstbier starší odcestoval jako zahraniční korespondent Československého rozhlasu. Rodinné zázemí formovalo Jiřího ml. od nejútlejšího věku — jeho otec byl jedním z čelních představitelů disentu a signatářů Charty 77, v pozdějších letech pak prvním demokraticky jmenovaným ministrem zahraničních věcí po sametové revoluci v letech 1990 až 1992 a senátorem. Vyrůstat v rodině angažované v česko-slovenském disentu a poté v demokratické politice znamenalo být od dětství v bezprostředním kontaktu s hodnotami svobody, právního státu a obhajobou lidských práv — tématy, která Jiří ml. celoživotně sledoval.

Vzdělání a advokacie
Jiří Dienstbier ml. vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul magistr. Po absolvování nastoupil jako advokátní koncipient do advokátní kanceláře, kde se věnoval profesnímu rozvoji. Advokátní zkoušku složil v roce 1998 a od té doby vykonával plnou advokátní praxi po dobu přibližně patnácti let. Právo se stalo jeho primárním odborným zakotvením a zároveň základem, z nějž čerpal při politické práci v oblasti lidských práv, legislativy a spravedlnosti.

Komunální politika v Praze 2
Paralelně s advokátní praxí se Dienstbier zapojil do komunální politiky. Byl zastupitelem Prahy 2 v letech 1994 až 1998 a od roku 2006 opět. Tato léta práce v komunální politice mu umožnila porozumět místní správě a vybudovat vztahy se sociálnědemokratickými voliči v Praze. Praha 2 — čtvrť obývaná mimo jiné akademiky, umělci a liberálně laděnou střední třídou — byla přirozeným politickým domovem pro politika s jeho profilem. Komunální angažmá bylo i odrazovým můstkem pro vyšší politiku.

Senátor za Kladno
V lednu 2011 zemřel Jiří Dienstbier starší, který byl v té době senátorem za volební obvod číslo 30 — Kladno. V doplňovacích volbách konaných v březnu 2011 byl Jiří Dienstbier mladší zvolen do Senátu Parlamentu České republiky za tentýž obvod — za ČSSD. Tato symbolická kontinuita — syn přebírající senátorský mandát po zemřelém otci — přitáhla mediální pozornost a podtrhla rodinnou vazbu k politické službě. V Senátu se zaměřoval zejména na otázky lidských práv, spravedlnosti a sociální politiky. Mandát úspěšně obhájil na podzim 2014. V říjnu 2020 se o znovuzvolení ucházel, avšak již v prvním kole neuspěl a senátorskou kariéru ukončil.

Kandidatura na prezidenta republiky
V roce 2013 proběhla historicky první přímá volba prezidenta České republiky a Jiří Dienstbier ml. byl kandidátem ČSSD. V první kole skončil těsně na čtvrtém místě, čímž těsně propadl do druhého kola. Prezidentská kampaň mu přinesla celostátní viditelnost a potvrdila jeho pozici jako jednoho z výrazných hlasů sociálně demokratické politiky. I přes volební neúspěch v tomto závodě se prezidentská kandidatura stala součástí jeho politického profilu.

Ministr pro lidská práva a předseda Legislativní rady vlády
V roce 2014 nastoupila do úřadu vláda Bohuslava Sobotky a Jiří Dienstbier ml. byl jmenován ministrem bez portfeje pověřeným agendou lidských práv, rovných příležitostí a legislativy. Zároveň se stal předsedou Legislativní rady vlády — orgánu koordinujícího legislativní činnost a kvalitu právních předpisů. Tuto dvojí roli zastával od ledna 2014 do listopadu 2016. V rámci ministerské agendy se věnoval otázkám genderové rovnosti, práv menšin, boji proti diskriminaci a koordinaci legislativní práce vládní koalice. Funkce odpovídala jeho právnickému vzdělání i hodnotovému zaměření.

Pozdější aktivity a návrat k zelené politice
Po ukončení senátorského mandátu v roce 2020 se Dienstbier vrátil k advokátní praxi. Nepřestal však být politicky aktivní — v komunálních volbách v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Prahy 2 z kandidátky koalice Dvojka solidární a zelená, kterou tvořili Zelení, ČSSD a KDU-ČSL. Toto angažmá dokumentuje jeho posun k širší koalici levého středu a zelené politiky. Pravidelně se vyjadřoval k otázkám lidských práv, právního státu a demokratické kultury v médiích a na veřejných fórech.

Osobní život
Jiří Dienstbier ml. žije dlouhodobě v Praze 2. Má trvalého partnera a jednoho syna. Jeho osobní život a veřejné angažmá jsou prostoupeny tematickým zaměřením na lidská práva, právní stát a politiku, kterou vnímal jako součást rodinné tradice — odkaz otce, jenž patřil k nejdůležitějším osobnostem české demokratické transformace.

Osobnost a odkaz
Jiří Dienstbier ml. je příkladem politika, jehož veřejná dráha je neoddělitelně spjata se jménem svého otce, přičemž dokázal budovat i vlastní kariérní identitu. Právník, komunální politik, senátor, ministr a prezidentský kandidát — tato řada rolí dokumentuje systematický přístup k politice jako ke službě hodnotám, nikoli jen ambicím. Otázky lidských práv, rovných příležitostí a kvality legislativy zůstávají červenou nití jeho veřejného působení od devadesátých let do současnosti.

Jiří Dienstbier diskuse

Jak na vás Jiří Dienstbier působí? Co zajímavého o něm víte? Podělte se o své názory!

0 / 1000 znaků
⚠️ Ctíme svobodu projevu dle článku 19 a právo na důstojnost § 81, proto budou pouze urážlivé a jinak nelegální komentáře skryty ···
Anonym
karle to je slabé slovo
Karel
Jiří Dienstbier JE ČURxK.
Anonym
Ta vaše pokrytecká a zprofanovaná demokracie podle VH nás dostala tam,kde jsme,hrůza hrůz!!
Anonym
Tady v ČR je tolik zubožených Čechů a ne vlastní vinou,ale vinou nezodpovědného vládnutí politiků v minulosti,kteří na zdravotně-humanitární phogram MEDEVAC akorát serou.
Anonym
Více jak 200mil.Kč utopených v Sýrii a Iráku a co z toho??
Anonym
A makat bude akorát AB a jeho vláda,ty nemakačenko zasra.ej.
Anonym
99% van de Nederlanders gelooft niet in integratie van moslims.
Anonym
We willen moslims en islam niet integreren in de Nederlandse cultuur,schrijf het achter je oren op.
Anonym
Konflikty vyprovokované islamisty za tiché podpory muslimů v Evropě stály jen naší republiku stovky mil.korun,které mohly být využity racionálněji než na takovej ksindl.
Přitom se potýkáme s nedostatkem kvalitních učitelů,posudkových lékařů,řemeslníků,chybí peníze pro sociální péči atd.SMRT ISLÁMU A NIKDY JINAK,to si zapište za uši všichni výtači.
Anonym
a 127479; a 127482;= a 127480; a 127462;=fašismus,pí.Semelová
Anonym
Jdi se oběsit,uděláš alespoň něco chatakterního pro tuto republiku.
Kalivoda (70 let)
Jiříku poslouchal jsem tvůj projev ,je smutné že za všechno tvé chybování mohou všichni ostatní jenom ty ne . Sebereflexe by neškodila ,ostatní lidé mají nejméně tolik rozumu jako ty ,
Anonym
Válka v Sýrii je přeshraniční záležitost muslimských zemí,proto taky bývalý us-prezident G.B.nenašel chemické zbraně v Iráku,jelikož v té době se mohli nalézat v Sýrii,SA,SAE,Íranu,atd.Z bezpečnostního hlediska je to pro Evropu problém a proto by měla zavřít hranice pro muslimy.Ty nepatří do civilizovaného světa.Takže stran ČR nečekejte vůči této svolodži žádný kompliment.
Anonym
Bezohledu na to,jak dopadly volby v NL,tady islám a jeho odnože nebudou,p.Dienstbier,o to se postaráme.
Anonym
Smrt islámu po celém světě je novoroční přání všech lidí křesťansko-židovského vyznání.
Kolitaka (49 let)
Dienstbiere, vás bych už z tý politiky vykopl. Co jste udělal pro českou republiku, kromé toho, že jste ji hezky politicky využil.ČSSD udělalo chybu, že Vás vůbec někam nominovalo. Jste arogantní poskok z a 224;padu. Jste pro migranty. Vemte si je do USA a netahejte je sem, hnusný provokatére. Už vas mame plný zuby. Prezidentem jste chtěl být, ha, t a 224;hněte si kandidovat do USA, tam by po vás ani pes neštékl a zde po svým tatovi sbíráte posty. Opovrhujeme vama. Sbohem. Vsak bude jeste prilezitost, kdy to říct do toho vaseho karieristickýho ksichtu.
Doufáme, ze jiz nadobro skoncite. Ministerský kreslo at pod vama spadne a to nejdrive.
Anonym
p.D.za vlastizradu na českém narodu budete pikat,to je dneska víc než jasný,nenecháme se už vidírat takovými darebáky jako jste Vy a dalšími kreatůrami z ODS a TOP09.
Anonym
Pane D.integraci uprchlické komunity do české společnosti,ať už je to kdokoliv si financujte ze své kapsy a nechtějte to po lidech v této zemi,za situace, kdy si pí.Merklová dělá ze států EU sběrný tábor,nejsme povinni vůbec nic.
Anonym
Muslimové těšte se,přijde brzy doba,kdy vás Evropa požene sviňským krokem do pekla.A dobře vám tak,jelikož nic jiného nezasluhujete.
IvanMalík (66 let)
Profesor Jan Rataj
Pane profesore, na úvod základní a stručná otázka. Lze o táboru v Letech na základě historických faktů říci, že to byl koncentrační tábor ve smyslu významu, který máme s tímto termínem všichni spojený?
Z odborného pohledu tábor v Letech nebyl koncentračním táborem, ale pracovním vězeňským, později specifickým sběrným táborem. Vězeňských pracovních táborů pro potřeby válečného hospodářství s lacinou pracovní silou vzniklo na území protektorátu velké množství. Většina z nich, na rozdíl od pietního místa Lety, není dnes nijak označena. Koncentrační vyhlazovací tábor ve výlučné správě SS mimo dosah trestního zákona, s propracovaným teroristickým státním systémem mučení a cíleného usmrcování vězňů v rámci zvláštního zacházení sonderbehandlung, s jednotným zvláštním modelem vnitřní organizace a režimu, s typickým způsobem ostrahy ostnatým drátem a elektrickým plotem, se strážními jednotkami SS-Totenkopfverbände na území protektorátu nebyl ani jeden. V minimální míře zde působily pobočky velkých říšských koncentračních táborů. Např. v Panenských Břežanech působila malá pobočka Flossenbürgu. Koncentrační tábory sloužily rovněž pro ekonomické potřeby SS a německých koncernů a nelidské experimenty německé lékařské vědy.
Vězeňský režim a organizace pracovního vězeňského tábora v Letech byly nesrovnatelně volnější než v Dachau, Buchenwaldu, Mauthausenu, Sachsenhausenu, Ravensbrücku, Osvětimi (Auschwitz) a dalších ze 23 státních nacistických koncentračních táborů. Drastické a cílené mučení českých odbojářů v Mauthausenu nelze stavět na roveň se šikanováním vězňů v Letech ze strany některých protektorátních četníků, i když obojí je zavrženíhodné. Za celou dobu existence tábora v Letech nebyl žádný z vězňů zastřelen nebo ubit. Někteří dozorci podle dokumentů jednali s cikány hrubě a okrádali je (za to byl dokonce první velitel tábora odvolán), jiní vězňům pomáhali. Z tábora v Letech se i propouštělo, což v případě koncentračních táborů se dělo jen výjimečně.
Je možné vyvrátit, že šlo o tábor pracovní?
Termín pracovní tábor v případě klasifikace tábora v Letech je neúplný a nepřesný. Lety byly pracovním vězeňským táborem neboli pracovním kárným, později pracovním sběrným táborem pro cikány a necikány s cikánským způsobem života. Pouhé označení pracovní tábor může vyvolat domněnku, že šlo o pracovní tábory pro nezaměstnané, které vznikly za druhé Beranovy autoritářské republiky. Pod vojenským dozorem v nich byli soustředěni dlouhodobě nezaměstnaní bez kvalifikace, kteří pracovali za plat na státem organizovaných stavbách (např. první dálnice), s jistým porušením svých občanských práv, ale bez cejchu asociálů. Letům odpovídal druhý, již cíleně represivní typ pracovního tábora, k němuž dala podnět rovněž Beranova krajně pravicová vláda svým nařízením ze 2. března 1939, které imitovalo sociální politiku Třetí říše. Tyto pracovní tábory neměly za účel likvidovat nezaměstnanost, ale internovat a převychovávat k návykům trvalé práce osoby práce se... <i>(zkráceno)</i>