Klára Samková ✓

Původ a rodinné zázemí
Klára Alžběta Samková se narodila 23. března 1963 v Brně v rodině s výraznou akademickou tradicí. Její otec Bohumil a matka Eva byli historici. Praděd JUDr. Jindřich Vácha zastával funkci předsedy trestního senátu Nejvyššího soudu Československa, profesor Alois Zlatník — děd z druhé strany — byl lesnický botanik. Toto rodinné prostředí intelektuálů a právníků formovalo Klářin zájem o právo, historii a veřejné dění od nejútlejšího věku. Dětství a středoškolská léta prožila v Brně, kde absolvovala gymnázium.

Vzdělání
Po maturitě nastoupila Klára Samková na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Právo se stalo jejím trvalým odborným domovem — specializovala se na občanské a rodinné právo, obchodní právo, ústavní právo a lidská práva. Svou odbornost prohlubovala v průběhu kariéry a získala titul Ph.D. Díky vědecké průpravě vydala řadu odborných publikací a aktivně přednáší.

Advokacie
Od 1. ledna 1994 začala Klára Samková působit jako samostatná advokátka s vlastní praxí. V roce 2010 změnila formu kanceláře na obchodní společnost — Advokátní kancelář Veselá Samková, s.r.o. Její klientela zahrnovala fyzické osoby, rodiny i firmy. V oblasti rodinného práva patřila k předním odbornicím, přičemž se věnovala také obhajobě práv marginalizovaných skupin, zejména Romů. Zastupovala klienty ve sporech o dávky, diskriminaci a sociální vyloučení. Tato práce ji předurčila k veřejné angažovanosti v tématech sociální spravedlnosti a lidských práv.

Politická kariéra — Federální shromáždění
Vstup do politiky přišel záhy po sametové revoluci. V parlamentních volbách v roce 1990 byla Klára Samková zvolena do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum — respektive za Romskou občanskou iniciativu — v pražském volebním obvodu. Jako zástupkyně romských zájmů se věnovala otázkám menšinových práv a sociální integrace. Tento záhy ukončený mandát naznačil její pozdější tematické zaměření i politické ambice.

Romská otázka a odborná publikační činnost
Zájem o romské komunity a jejich začleňování do české společnosti přerostl u Samkové v systematické odborné zkoumání. V roce 2012 vydala knihu s názvem Romská otázka s podtitulem věnovaným psychologickým příčinám sociálního vyloučení Romů. Publikaci opatřily předmluvami sociolog Fedor Gál a psychiatr Cyril Höschl. Práce zaujala odbornou i laickou veřejnost a stala se součástí širší debaty o romské integraci v Česku. Samková doplnila tento zájem i o právní aspekty — zastupovala romské klienty v soudních sporech a hájila jejich práva před soudy.

Kontroverze kolem islámu
Jednou z nejmedializovanějších epizod Klářiny kariéry byla její přednáška na Poslanecké sněmovně na semináři s názvem Máme se bát islámu?. Samková v projevu označila islám za kriminální ideologii srovnatelnou s totalitními režimy a vyzvala k boji proti jeho šíření. Turecký velvyslanec demonstrativně opustil sál. Policie Samkovou předvolala k výslechu pro podezření z podněcování k nenávisti a hanobení skupiny osob. Česká advokátní komora přijala stížnosti na její jednání před tureckým velvyslanectvím v červnu 2016 jako opodstatněné a zahájila kárné řízení. Kontrolní rada Advokátní komory však Samkovou za její přednášku v sněmovně nepotrestala. Tyto události výrazně profilovaly její veřejný obraz.

Volební angažmá — Úsvit a APAČI
V roce 2014 byla Samková lídryní kandidátky hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury ve volbách do Evropského parlamentu. V roce 2019 kandidovala ve volbách do EP jako lídryně hnutí Alternativa pro Českou republiku 2017 — zkráceně APAČI. Hnutí získalo pouze 0,49 procenta hlasů a do parlamentu se nedostalo. Přes volební neúspěchy zůstávala Samková veřejně aktivní jako advokátka, publicistka a komentátorka.

Osobnost a hodnocení
Klára Samková je jednou z nejkontroverznějších a nejviditelnějších právniček v české veřejné sféře. Kombinuje precizní právnické vzdělání s aktivistickou přímočarostí, díky níž se opakovaně ocitá v centru bouřlivých diskusí. Obhajoba práv Romů i kritika islámu, parlamentní mandát i volební neúspěchy — tyto kontrastní stránky její kariéry dokumentují osobnost, jež odmítá zůstávat v zákulisí odborné práce. Její vědecké publikace, právní praxe a veřejné výroky tvoří dohromady bohatý, byť rozporuplný obraz.