Jiří Čunek

Mládí a vzdělání
Jiří Čunek se narodil 22. února 1959 ve Zlíně. Vyrůstal v tomto moravském průmyslovém centru a po absolvování základní školy nastoupil na odborné učiliště v letech 1974 až 1977. Poté pokračoval na technické střední škole, kterou dokončil v roce 1982. Čunek tak patří mezi politiky s odborným technickým vzděláním, bez vysokoškolských titulů, kteří se prosadili výhradně pracovitostí a politickým talentem. Po škole nastoupil jako bezpečnostní technik do Zbrojovky Vsetín, kde pracoval od roku 1982 do roku 1993, poté zastával manažerské pozice. Vsetín se stal jeho druhým domovem a centrem jeho veřejné kariéry.

Vstup do politiky a komunální kariéra ve Vsetíně
Čunek vstoupil do KDU-ČSL v roce 1990, krátce po sametové revoluci. Svou politickou kariéru budoval od základů — v roce 1994 byl zvolen do městské rady Vsetína a stal se místostarostou. Od roku 1998 zastával post starosty Vsetína, který opakovaně obhajoval. V roli starosty se zaměřoval na rozvoj města, budování infrastruktury a místní správu. Vsetín pod jeho vedením procházel různými proměnami, přičemž některé kroky získaly celostátní rozměr a staly se předmětem kontroverzí.

Romská problematika a kontroverzní přesídlení
Největší celostátní pozornost v době starostování Čunkovi přineslo jeho řešení sociální situace ve Vsetíně. Na jeho příkaz bylo přibližně 230 romských nájemníků — výhradně neplatičů nájemného z chátrající budovy v centru města — přestěhováno na okraj Vsetína. Čunek toto opatření obhajoval jako nutný krok k řešení problémů s neplacením nájmu a devastací nemovitostí. Média, lidská práva organizace a část politiků ho však označila za rasistu a iniciátora ghetta. Evropský parlament a mezinárodní organizace věnující se lidským právům případ kriticky sledovaly. Tento krok z Čunka učinil v části veřejnosti symbolicky kontroverzní figuru, v části konzervativního elektoriátu naopak rázného starostu neochotného tolerovat porušování zákonů.

Senátor a předseda KDU-ČSL
V senátních volbách v roce 2006 Čunek zvítězil v prvním kole výsledkem 71,3 procenta hlasů — jedna z nejvyšších hodnot v historii přímých senátních voleb. Toto přesvědčivé vítězství ho katapultovalo do čela KDU-ČSL: téhož roku byl zvolen předsedou strany. V čele lidovecké strany prováděl Čunek kurz konzervativní politiky se zdůrazněním hodnot tradičních rodin a regionálního rozvoje.

Ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády
V lednu 2007 nastoupil Čunek do druhé vlády Mirka Topolánka jako první místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj. Tato pozice ho zařadila mezi nejvyšší představitele exekutivy. Z funkce poprvé rezignoval v listopadu 2007 v důsledku korupční kauzy, aby se do ní v dubnu 2008 vrátil po zastavení trestního stíhání. Podruhé odešel z vlády v lednu 2009. V rámci ministerské práce se zaměřoval na čerpání evropských fondů, bytovou politiku a rozvoj venkovských regionů.

Čunkova aféra
Záhy po vstupu do vlády se Čunek ocitl v centru dvou závažných kauz. Policie ho podezírala z přijetí úplatku půl milionu korun od firmy H&B Real za prodej podílu v bytové společnosti Vsetínské byty v době, kdy byl starostou. Druhou kauzou bylo odhalení, že v roce 1998 pobíral sociální dávky, přičemž v téže době vkládal na účty přes 3,5 milionu korun. Tato zjištění vedla k jeho první rezignaci na ministerský post. Soud v říjnu 2009 rozhodl, že trestní stíhání bylo vedeno v jeho neprospěch — Čunek byl zproštěn a označil celou kauzu za politicky motivovaný útok. Aféra zanechala trvalé stopy v jeho veřejném obrazu a stala se jednou z nejvíce diskutovaných kauz české politiky první dekády nového tisíciletí.

Pokračující senátorská kariéra
Po odchodu z vlády se Čunek soustředil na senátorskou kariéru a místní politiku ve Vsetíně. Opakovaně obhajoval svůj senátní mandát — ve volbách v roce 2024 opět uspěl a potvrdil si silnou základnu v kladenském — respektive vsetínském — obvodu. V Senátu se věnoval zejména regionální a bytové politice, otázkám samosprávy a rodinným tématům blízkým hodnotovému profilu KDU-ČSL. Rovněž předsedal správní radě Baťovy nemocnice ve Zlíně a vedl Národní síť Zdravých měst.

Rodina a osobní život
Jiří Čunek je ženatý a má čtyři děti. Jeho rodinný život a konzervativní hodnoty jsou nedílnou součástí jeho politické identity. Jako starosta, senátor a stranický předseda vždy zdůrazňoval důležitost rodiny, místní komunity a odpovědnosti k místu, kde člověk žije — v jeho případě Vsetínu, městu, jemuž věnoval podstatnou část své kariéry.

Osobnost a hodnocení
Jiří Čunek ztělesňuje typ politika, který vzešel z regionu a v regionu také zakotvil. Bez vysokoškolského vzdělání a s odbornou technickou průpravou si vybudoval kariéru kombinující komunální práci, stranické vedení a účast v nejvyšší exekutivě. Kontroverze kolem romské politiky a korupčních obvinění zásadně ovlivnily jeho celostátní vnímání, avšak v regionu zůstal uznávanou osobností. Soudní rehabilitace mu umožnila pokračovat v kariéře, i když Čunkova aféra jako zkratka pro ambivalenci moci a veřejné životní standardy přežila v kolektivní paměti.