Karel Schwarzenberg diskuse 500 příspěvků
Jak na vás Karel Schwarzenberg působí? Co zajímavého o této osobnosti víte? Podělte se o své názory!
Ctíme svobodu projevu dle článku 19 a právo na důstojnost § 81, proto budou pouze urážlivé a jinak nelegální komentáře skryty ···
Navíc správnost tohoto výkladu dostal autor potvrzenu z Ústavu pro jazyk český. Je to prosté:
k hodnosti knížete náleží knížecí titul, k hodnosti krále titul královský.
Je zřetelné, že zákonodárce v roce 1918 měl skutečně úmysl, rušit hodnosti (kníže, hrabě), ty ovšem nazval špatně tituly.
Ten zákon se dá tedy vysvětlit takto: Pan Karel Schwarzenberg se veřejně může nazývat Karel kníže Schwanzerberg. Nikoliv však s přídomkem (z) tedy Karel kníže ze Schwarzenbergu. Zároveň se mu nesmí říkat Vaše Jasnosti.
Tato informace se dá snadno ověřit pohledem do naší nejlepší encyklopedie Otova slovníku naučného pod heslem titul:
Titul (z lat. titulus), název, nadpis (na př. knihy), obzvláště čestný název, jaký které osobě podle jejího stavu, hodnosti neb úřadu přísluší. Uvádíme na př. některé nejdůležitější tituly u nás: císaři náleží titul Veličenstvo, arciknížeti císařská Výsost knížeti Jasnost, náčelníku mediatisovaných rodů hraběcích Osvícenost, hraběti hraběcí Milost, kardinálu arcibiskupu Eminencí, arcibiskupu nebo biskupu arcibiskupská n. biskupská Milost, praelátovi, opatovi a kanovníkovi Důstojnost tajnému radovi a ve vojsku polnímu podmaršálkovi Excelence rektoru vysoké školy Magnificence, děkanu fakulty Spectabilis atd.
2) Slova "se zrušují, rovněž tak tituly", to je ovšem jiná!
Slova král, kníže, hrabě atd. nejsou tituly! Titulem krále je Veličenstvo, titulem knížete - Jasnost, titulem hraběte - hraběcí Milost a tak dále. Slova král, kníže a hrabě jsou hodnosti!
Co z toho plyne?
Že šlechtě u nás byly v roce 1918 zakázány tituly, ale ne hodnosti. Hodnost a titul nejsou stejné věci, byť si tato slova lidé pletou. Dokonce i ve Wikipedi je (špatně) pod heslem titul napsáno že: "Titul pochází ze slova titulus, tedy česky hodnost." Když ale člověk nahlédne do latinského slovníku, zjistí, že tomu tak není. Každé to slovo znamená něco jiného.
Výklad a používání tohoto zákona je - minimálně ve věcech týkajících se titulů - už 90 let špatný.
Když si to rozebereme:
1) Slovo šlechtic se rovná urozený, šlechtictví je tedy urozenost (francouzsky noblese).
Jak se dá urozenost zrušit? Jako taková nijak, dají se zrušit pouze výsady z urozenosti plynoucí. Je velkým stále opakovaným omylem, že výsady šlechty byly zrušeny roku 1918. To se ve skutečnosti stalo 25.4.1848, vyhlášením tzv. oktrojované ústavy (Pilersdorfova ústava), kdy šlechta přišla o správně-politické výsady, a ty už se jí později nikdy nenavrátily. Právo užívat hodnosti a tituly jí tehdy samozřejmě zůstaly. Zrušit tedy zákonem šlechtictví je nonsens. Asi tak, jako by zákon mohl zrušit ženství, češství nebo černošství.
zákon č. 61/1918 Sb. z 10. prosince 1918
Šlechtictví a řády, jakož i veškerá z nich plynoucí práva se zrušují, rovněž tak tituly, pokud byly udělovány jako pouhá vyznamenání. V platnosti zůstávají takové tituly, na které lze splněním předepsaných podmínek nabýti právního nároku (titul doktorský, inženýrský atd.), pak tituly, jež vyjadřují skutečně zastávanou úřední hodnost, a vyznamenání udělovaná vysokými školami (čestné doktoráty a pod.). Bývalí šlechtici nesmějí užívati svého rodného jména s přídomkem nebo dodatkem vyznačujícím šlechtictví.
Připouští však také, že vyší společenská třída, ke které patří i neúspěšný prezidentský kandidát bohatne jako nikdy dříve. Ptá se však, zda by se politici měli starat spíše o veřejné blaho a ne o hromadění majetku.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) se na konferenci Komunismus včera a dnes pozastavoval nad tím, jak je možné, že komunisté tolik posilují, když si v souhrnu dnes lidé žijí lépe, než kdy v minulosti. Komentátor Radim Hreha k tomu na serveru Britské listy poznamenává, že takovému výroku mohou zatleskat jen fanatici a lidé, kteří neumí prokázat původ svého majetku.
Proč tedy herci /Žilková/ a i ve veřejnoprávní televizi moderátoři /Augustová/ a další, poklonkují p. Sch a titulují ho kníže? Jsou hloupí, že takovou věc neví? Ne, lezou nu do zadní části těla.
To mi tak nevadí, jako to, že pan Sch. nikdy nikoho neopravil a neřekl, že v ČR tyto tituly téměř 1 0 0 let neplatí. Nikdy veřejně nepožádal, aby ho takto netitulovali. Proč? Protože je to samolibý stařec, kterému záleží jen na něm a český volič ho zajímal pouze u prezidentských voleb.
Sliboval, že bude pomáhat potřebným a důchodcům. To přece může i jako ministr a velmi bohatý člověk. Ne, to neudělá, to by šlo z jeho kapsy. Zalezl do ústraní a jen se snaží, co nejvíce nahrabat pro sebe, protože ví, že se už nikdy do vlády nedostane.
Aristokratické tituly udělené v zahraniční platí u nás, pokud mají oporu v zákonodárství příslušné země. Tyto šlechtické tituly mají mnohem blíže k funkci střátních vyznamenání, než že by označovaly příslušnost ke šlechtě. Jejich nositelé jsou významné a zasloužilé osobnosti.
Aristokracie neboli nobilita nebo česky šlechta. Jde o jedince, kteří v minulosti měli zvláštní právní výsady a měli či mají nárok na šlechtický titul. Příslušnost k aristokraci vychází buď z rodového principu nebo povýšení do šlechtického stavu. Počátky šlechty v Českých zemích souvisejí s rodem Přemyslovců. Od prosince roku 1918 neplatí u nás tituly českých šlechticů, a to na základě zákona o zrušení šlechtictví z 10.12.1918. Zpočátku neplatily ani šlechtické tituly zahraniční. Púvodní zákon byl změněn v letech 1936, 1939 a 1945 a těmito pozdějšími změnami zákona se legalizovaly aristokratické tituly ze zahraničí (dnes nejčastěji titul Sir).
Platné jsou šlechtické tituly udělené v zahraničí, které mají oporu v zákonech té které země. Například britské (šlechtický titul mohou užívat pouze občané Spojeného království a Comonwealthu, jehož členem Česká republika není), belgické, švédské, dánské, lucemburské, holandské, lichtenštejnské, španělské, thajské, filipínské či japonské aristokratické tituly jsou oficiální tituly platné po celém světě.
Zrušené české šlechtické tituly byly šlechtic, rytíř, svobodný pán / baron, hrabě, kníže, vévoda, které uděloval panovník. Přesto se některým šlechtickým rodům podařilo získat aristokratické tituly zpět prostřednictvím jiných států, například Lobkowitzové.