Zmínit by se měla i podivná Schwarzenbergova role v omluvě sudetským Němcům a ve vyjednávání s nimi. Schwarzenberga zde usvědčuje jeho vlastní životopisná kniha, kterou napsala redaktorka jeho vídeňského časopisu Profit (takový rakouský Respekt), čili životopis autorizovaný a ryze oslavný, ve kterém se dočteme o tom, kterak Schwarzenberg navrhoval dokonce úplné navrácení majetku i návrat samotných sudetských Němců a další nepředstavitelné jednostrané kroky, které jen díky neprůchodnosti na českém politickém kolbišti nakonec nedošly naplnění. Zřejmě ale chtěl, aby toto jeho počínání bylo pro budoucí generace zdokumentováno a tak se jím rád svému životopisci pochlubil.

Bylo to v květnu 191, kdy Václav Havel společně s německým kancléřem Helmutem Kohlem vypracoval v rozhovoru mezi čtyřma očima pětibodový balíček. Ten mimo jiné navrhoval pro sudetské Němce možnost návratu, získání státního občanství a na jeho základě i možnost získat prostřednictvím kuponové privatizace půdu a majetek. Nabídka to byla tak velkorysá, že ji Havel raději ani nepředstavil veřejnosti. Naštěstí pro republiku neinformoval ani Kohl o tomto návrhu svého ministra zahraničí ani předáka sudetských Němců, čímž nechal návrh vyznít do ztracena. Iniciátorem těchto jednání byl právě Schwarzenberg. Protože českoněmecké rozhovory kvůli tomu uvízly na mrtvém bodě (bylo tehdy léto 191), Havel opět vybavil svého kancléře potřebnými kompetencemi a vyslal ho do Kohlova letního sídla v St. Gilgen, aby rozhovory oživil. Jednání probíhala i na schwarzenbergském sídle v bavorském Scheinfeldu. A byl to opět Schwarzenberg, který stál za s rozpaky přijímaným Havlovým gestem, které učinil ještě předtím, než se stal československým prezidentem. Soukromý dopis tehdejšímu prezidentovi Spolkové republiky Německo Richardu von Weizsäckerovi, ve kterém se Havel omluvil sudetským Němcům za poválečný odsun, proběhl prý na Schwarzenbergovo doporučení.


Ve výčtu Schwarzenbergových kroků, které nejsou selháním, ale nejspíše promyšlenými úkoly na zadání jeho zahraničních přátel, bychom mohli pokračovat. Pro tuto chvíli toho ale nechme a zakončeme otázkou. Kdo je tedy větším nebezpečím pro Českou republiku? Bátora, který české národní zájmy hájí, nebo Schwarzenberg, který je zrazuje a který poslední dobou neskrývá touhu po nejvyším státnickém postu křeslu prezidenta republiky, aby ve své protinárodní politice pokračoval i v dalších letech?

Kdyby české národní zájmy hájil i premiér Petr Nečas, musel by Schwarzenberga ihned odvolat, respektive jej do vlády vůbec nebrat. Ale v české politice už skoro nikdo české národní zájmy nehájí. Proto mohou být i ostatky těch, kteří tak (většinou mimo parlament) ještě činí, beztrestně pomlouváni a uráženi, jako to činí Schwarzenberg vůči Bátorovi. Ti dva jsou totiž naprosté protiklady a vzájemně se nemají rádi, protože každý ztělesňuje to, co ten druhý přímo bytostně nesnáší.

KAREL SCHWARZENBERG UPLÁCEJÍCÍ

Aby mohl zrestituovat, musel i uplácet, jak později sám přiznal. Nechme to být. Nešlo o nic velikého. Ale jiná cesta prostě nebyla. Bylo to k uzoufání. A po dvou letech, kdy se všechno zablokovalo Nebyl to přímý úplatek, šlo řekněme o jistou protislužbu. V té době jsem ještě vůbec nebyl v politice. Dodnes z toho mám špatné svědomí, popsal po letech tento případ, když se dobrovolně přiznal médiím. Byla totiž volební kampaň a jistý deník chtěl z toho učinit velkou kauzu. Schwarzenberg ho předešel a raději se přiznal sám, aby ostří kauzy otupil.

Že by z toho měl špatné svědomí, tomu ale nevěřme. Schwarzenberg si totiž z ničeho nic nedělá. Nebyl to ostatně jediný mravní poklesek člověka, který se díky svému urozenému původu a majetku, kvůli kterému prý nemá zapotřebí v politice krást (říkají novináři), stal mediálně hýčkaným objektem se svatozáří.

Pochybnosti nad podnikáním Karla Schwarzenberga vyvstaly už v roce 197, kdy Schwarzenbeg spolu se svým přítelem Zdeňkem Bakalou (Patria Finance) a francouzskou firmou Pernond-Ricard koupil v privatizaci karlovarskou Becherovku. Třebaže jejich nabídka byla až druhá nejvyší, stát na dramatickém jednání vlády přiklepl firmu Schwarzenbergovi a spol. většinou jednoho hlasu. Pro hlasovali Schwarzenbergovi známí z ODA a KDU-ČSL.

Becherovce se ale příliš nevedlo a podnik, který měl v roce 197 zisk 148 milionů, skončil za tři roky poté v mínusu až 140 milionů. Média tehdy psala o tom, že se Becherovka tuneluje státu před očima.

Podivně dopadlo i hospodaření Nadace Bohemiae. Karel Schwarzenberg, který si spolu s Miroslavem Kalouskem hraje na spořádaného hospodáře, v nadaci, kterou v roce 192 založil, figuroval jako výkoný ředitel. Rok po svém založení přestala však nadace platit daně, aby poté skončila v konkursu s dluhem 3 milionů na daních. Z velkolepého plánu pravdoláskařů (v nadaci figurovala i jména Vladimíra Dlouhého, Josefa Zieleniece, Michala Lobkowicze, Lucie Pilipové nebo Jana Švejnara), jak do České republiky lákat zahraniční investory, nezbylo vůbec nic. Otázka je, zda to vůbec někdy bylo v plánu.

Nedávno pak vyšlo najevo, že Schwarzenberg například v roce 202 porušoval mezinárodní zákaz prodeje ryb, když obcházel nařízení, podle kterého nebylo možné prodávat ryby z jeho rybníků, dokud neprojdou laboratorními testy, aby se vyloučila případná kontaminace malachitovou plísní, které v té době zachvátila chovy v několik středoevropských zemích. Schwarzenbergovi se nechtělo dlouho čekat na výsledky testů a tak raději ryby za miliony korun prodal účelově zřízené firmě svého správce, na kterou se už zákaz nevztahoval. Ryby tak prodával vesele dál, zatímco poctiví rybáři své ryby testovali a přicházeli o zisky.

A příklad nejčerstvější, takřka včerejší: Jeden z nejbohatších lidí v zemi i ve střední Evropě vůbec si na opravy svých rybníků žádá několikamilionové dotace od státu. O půl roku ale přešvihnul termín, do kdy měl rybník kolaudovat, pročež by měl tedy dotace správně nav... <i>(zkráceno)</i>

Je otázkou, do jaké míry pomohlo Schwarzenbergovi jeho výsadní postavení nejbližšího spolupracovníka tehdejšího novopečeného prezidenta Václava Havla v rozjitřené posametové době. Jisté je pouze to, že vyřízení restitučních nároků se událo současně s jeho a Havlovou abdikací. Když se pak Havel stal už jen českým prezidentem, Schwarzenberg s ním v jeho politické dráze nepokračoval. Evidentně nebylo proč majetek už byl doma.

Stejně tak lze vážně uvažovat o tom, že za Schwarzenbergovým lobingem pro Lisabonskou smlouvu stály opět tytéž majetkové zájmy, protože Listina práv EU (která je součástí Lisabonské smlouvy) otevírá možnost pro restituce konfiskovaného majetku a tudíž cestu k více než čtyřicetimiliardovému jmění, které stát s odkazem na Lex Schwarzenberg (na který se restituce nevztahovaly) stále vlastní. Někteří lidé z politických kruhů říkají, že právě vidina tohoto tučného sousta je hlavní Schwarzenbergovou motivací a že z ní vyplývají i jeho politické postoje ve vztahu k Evropské uni a k sudetským Němcům

KAREL SCHWARZENBERG RESTITUJÍCÍ

Kde se vzal, tu se vzal, objevil se v české politice v roce 1989 Karel Schwarzenberg. Český disent podporoval už od roku 1968, například tím, když na svém rodiném sídle v bavorském Scheinfeldu založil s historikem Vilémem Prečanem Československé dokumentační středisko, které shromažďovalo materiály a dokumenty Charty 7 a zakázanou samizdatovou literaturu.

Charta 7 se na jeho zahraničním sídle často scházela, takže není divu, že si čerstvý prezident Václav Havel Schwarzenberga vybral za svého kancléře (tuto funkci zastával v letech 190 až 192). Jak se dozvíme z životopisné Schwarzenbergovy knihy, byl ale neoficiálním Havlovým poradcem už od roku 1987, kdy se seznámili.

Už i proto, že Schwarzenberg dokázal zařídit to, co by jinak bylo v posametových poměrech složité nakoupil pár faxů, Havlovi a Dienstbierovi obleky, aby se v cizině neztrapňovali svými džínami a vytahanými svetry, a poradil lidem z OF, jak se co dělá a jak to na Západě chodí. Pomohl jim otevřít dveře ke svým politickým kontaktům.

V této neformální roli, do které nebyl nikým zvolen, získal na Hradě velký vliv, se kterým se pustil jak do soukromých aktivit (restituce), tak do ožehavých politických témat, která Češi přijímali s rozpaky, ale Schwarzenberg se nad nimi nerozpakoval vůbec (například ponížená omluva sudetským Němcům jako splátka za to, že Charta 7 dostávala peníze kromě CIA také od sudetských Němců).

Schwarzenbergovy restituce jsou stejně tajemné, jako ty Havlovy a čekají na to, až se tématu někdo chopí a pořádně je zmapuje. V zásadě jde o to, že Schwarzenberg neváhal podnikat neuvěřitelné právní kličky, aby podědil, co se dalo a zrestituoval, co bylo možné.

A tak zatímco byl v roce 1960 adoptován svým v Rakousku žijícím strýcem Jindřichem do hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, čímž se stal hlavním představitelem rodu a z chudého šlechtice zámožným mužem, protože o dvacet let později mohl dědit majetek v Rakousku, doma po převratu se zase hrdě hlásil k biologické větvi, kterou opustil (orlické), protože se zde nabízely pro změnu miliardové restituce.

Podle českého práva ale neměl na restituce nárok, pročež se Schwarzenberg neváhal o majetek soudit a podařilo se mu prosadit, že bylo upřednostněno rakouské právo. České právo totiž říká, že dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají, kdežto rakouské právo je umožňuje. Navíc byl Schwarzenberg adoptován jako dospělý, což české právo taktéž nezná. Neptejme se, jak se to stalo, ale soud si vyslechl znalce na mezinárodní právo a rozhodl se, že se bude postupovat podle práva rakouského. Schwarzenberg tudíž zdědil podstatnou část majetku konfiskovaného orlické větvi a činí si zálusk i na majetek zabavený na základě speciálního zákona Lex Schwarzenberg, byť se věc komplikuje rodiným sporem s nevlastní (taktéž adoptovanou) sestrou Elizabeth von Pezold.

Je otázkou, do jaké míry pomohlo Schwarzenbergovi jeho výsadní postavení nejbližšího spolupracovníka tehdejšího novopečeného pre... <i>(zkráceno)</i>

Schwarzenberg se tak ukázal jako sprosťák, který bezostyšně uráží ty, kteří mu nejsou po chuti. A někdo by mu to už měl říci: pane ministře Schwarzenbergu, jste hulvát. A Vaše průpovídky nás už začínají nejen nudit, ale už se nám i zajídají, protože vtipné to může být jednou dvakrát, ale ne neustále.

Že je Schwarzenberg hulvát, je ale ještě to nejmenší. Je to také nebezpečný hulvát s nebezpečnými konexemi a nečistými záměry. Huhlání, které může být pro někoho roztomilé, a rádobyvtipné bonmoty (nad kterými se redaktoři pravodoláskařských novin tetelí) nemohou zakrýt pravou podstatu Schwarzenberga coby člověka, který v nejvlastnějším smyslu slova opakovaně a dlouhodobě zrazuje české národní zájmy. A který přitom sedí na jedné z nejvýznamnějších pozic českého státu a ovlivňuje jeho vztahy s celým světem.

Pojďme se tedy podívat na to, kdo nám tu už šestým rokem řídí diplomaci a kdo ovlivňuje politiku už od roku 1989, kdy si ho sem přivedl bývalý prezident Václav Havel. Uvidíme totiž, že ono přirovnání s pedofilem v dívčí škole sedí především a hlavně na Schwarzenberga samotného, který ve své ministerské sesli slouží zájmům svým a zájmům Bilderbergu a dalších prapodivných nadnárodních finančních elit.

Karla Schwarzenberga neradno podceňovat. Zlí jazykové sice tvrdí, že chodil do zvláštní školy, ale ve skutečnosti je to velice vychytralý muž, který za maskou dobráckého a bodrého společníka v hospodě nad pivem skrývá úmysly už méně dobrácké. Dělá ze sebe hostinského a lesníka, ač je ve skutečnosti mistrem zákulisních pletich. Psal jsem o něm už v článku Schwarzenberg. Hrobař české diplomacie? , nyní se ale podívejme na jeho osobu trochu zeširoka.

p.S,dnes je už zbytečné ohlupovat tento národ prázdnými hesly a proklamacemi,jako se o to snažil v 90.letech p.Havel,vyvolat pocit kolektivní viny a následně si klepat popel na hlavu,to se opravdu v této zemi ještě nikomu nepodařilo
a ještě k tomu v takovém rozsahu-to asi není jenom náhoda,co říkáte.,to je vše co k tomu můžete říct?

"jsem ospalej jako kotě a ještě k tomu to počasí,má vůbec cenu zítra někam chodit.,do těch Velikonoc vás nechám v
klidu,ale pak budete makat jako šrouby,to vám slibuju."
Buď jste takovej rafinovanej ničema anebo takovej velbloud nejapnej,vždyť to je opravdu DO NEBE VOLAJÍCÍ! ! !

vizionáři jsi vedle

Jak chcete aby si Zeman vážil obyč. lidí,když o všech vzdělaných mluví s neúctou .Co je u něj obyč.vysokoškolsky nevzdělaný člověk.Jen buran co se díky jeho hlasu dostal k moci.Přečtěte si Zemanovu knihu vy,co tady nadáváte Karlovi.
Ukažte že umíte číst a pak taky myslet.Ta kniha je pro Zemanovce poviná.Potom si vlezte zpátky na stránky Zemana a ptejte se ho čemu nebudete rozumět! Taky si zadejte do vyhledávače a puste si:-Video:Disident Urban sčítá Zemanovy Kauzy-A poslouchejte.

Hvězda jménem Karel

pokud by použil svůj soukromý mail, tak by bylo vše v pořádku
Kluas ml. udělal tu chybu, že použil mail svého zaměstnavatele
pokud by se toto stalo v jakékoliv normální firmě, tak ten dotyčný už není na svém místě