Foto: jirikoslomnicky.euweb.cz
Jiří Kos
O osobnosti
Jiří Kos Lomnický se narodil 15. 11. v Jindřichově Hradci a bydlí v malém městečku Lomnice nad Lužnicí, které se nalézá na Třeboňsku v nejbohatší rybníkářské oblasti. Po absolvování povinné docházky na základní devítileté škole nejprve vychodil soběslavské učiliště - obor elektrotechnika, poté vystudoval dvouletou nástavbu na Střední energetické škole na Hluboké nad Vltavou, kterou v roce l984 úspěšně zakončil maturitou. Následovaly dva roky vojenské základní služby ve strážním útvaru Tvoršovice
celý medailonekOficiální odkazy
Pro tuto osobnost zatím nemáme žádné ověřené odkazy.
Jiří Kos diskuse
Jak na vás Jiří Kos působí? Co zajímavého o této osobnosti víte? Podělte se o své názory!
Ctíme svobodu projevu dle článku 19 a právo na důstojnost § 81, proto budou pouze urážlivé a jinak nelegální komentáře skryty ···Kdo je Jiří Kos?
Jiří Kos Lomnický se narodil 15. 11. v Jindřichově Hradci a bydlí v malém městečku Lomnice nad Lužnicí, které se nalézá na Třeboňsku v nejbohatší rybníkářské oblasti. Po absolvování povinné docházky na základní devítileté škole nejprve vychodil soběslavské učiliště - obor elektrotechnika, poté vystudoval dvouletou nástavbu na Střední energetické škole na Hluboké nad Vltavou, kterou v roce l984 úspěšně zakončil maturitou. Následovaly dva roky vojenské základní služby ve strážním útvaru Tvoršovice. Po návratu ze zeleného světa postupně pracoval jako skladník v různých fabrikách, které díky konkurenci zanikly. S nadsázkou mu nadřízení říkali, že jsem hrobník místní ekonomiky. Teď opět obléká zelenou barvu, ale ta patří firmě LD INVEST ČB, která vyrábí dřevěná a plastová okna.
Byl krátce ženatý a z nepovedeného manželství mu zůstaly na krku dvě děti, o které se postaral. I když se ve zmíněném období musel dost často zaobírat technickými záležitostmi a rodinnými problémy, stále víc a víc ho to táhlo k literám a ke slohu. Miluje humor ve všech podobách, proto začal psát humoristické povídky a posílal je do „Dikobrazu“. V roce 1990 přeskočil pověstnou laťku kvality, kterou určovali redaktoři zmíněného tehdy veleúspěšného humoristického týdeníků a vyšla mu u nich první povídka nazvaná „Párátka“, což byl nosný pilíř pro další jeho práci. V současnosti mohou čtenáři objevit jeho povídky ve vizovických Trnkách-Brnkách, v prostějovském Orazu a v dalších jim podobných časopisech. Začátkem roku 1997 se začal zabývat vážnější literaturou, kterou s úspěchem publikoval v různých magazínech a novinách. Vystřídal různá zaměření jako: humor, drama, tragédie, erotika a zase humor… V roce 2000 společně s přáteli – Miloslavem Švandrlíkem a Štěpánem Zavadilem vydal ve vydavatelství GUMRUCH knihu černého humoru „Kostlivec v kredenci“
Byl krátce ženatý a z nepovedeného manželství mu zůstaly na krku dvě děti, o které se postaral. I když se ve zmíněném období musel dost často zaobírat technickými záležitostmi a rodinnými problémy, stále víc a víc ho to táhlo k literám a ke slohu. Miluje humor ve všech podobách, proto začal psát humoristické povídky a posílal je do „Dikobrazu“. V roce 1990 přeskočil pověstnou laťku kvality, kterou určovali redaktoři zmíněného tehdy veleúspěšného humoristického týdeníků a vyšla mu u nich první povídka nazvaná „Párátka“, což byl nosný pilíř pro další jeho práci. V současnosti mohou čtenáři objevit jeho povídky ve vizovických Trnkách-Brnkách, v prostějovském Orazu a v dalších jim podobných časopisech. Začátkem roku 1997 se začal zabývat vážnější literaturou, kterou s úspěchem publikoval v různých magazínech a novinách. Vystřídal různá zaměření jako: humor, drama, tragédie, erotika a zase humor… V roce 2000 společně s přáteli – Miloslavem Švandrlíkem a Štěpánem Zavadilem vydal ve vydavatelství GUMRUCH knihu černého humoru „Kostlivec v kredenci“
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!