Paní Veroniko, nesmírně si Vás vážím a obdivuji Vás. Zároveň vám přeji, ať už na své cestě životem potkáváte jen a jen slunce.

Paní Veroniko, přeji Vám hodně sil a do dalšího života jen to dobré. V roce 1989 se mi narodil vytoužený syn,jako třetí dítě. Chybou lékařky neměl dobrý start do života a v 6 týdnech zemřel.Další dítě jsem již nikdy mít nemohla.Je to už hodně dlouho, přesto "žije" stále se mnou .Mám dvě dospělé, zdravé a úspěšné děti ,se kterými mám velmi dobrý vztah.Můj život se možná navenek nezměnil, ale já jsem jiná.Nikdy jsem se s tím nevyrovnala, prožívám ale své drobné radosti z rozkvetlé kytky, úsměvu malých dětí a velké radosti z dětí vlastních.

Dobrý den, za poslední týden jsem přečetla v Instinktu a dnes v MF rozhovory s Vámi. Moc Vás obdivuji, souhlasím s Vašimi názory. Do dalšího života přeji Vám a celé Vaší rodině hodně zdraví a štěstí, vzájemné lásky a úcty a už jen to dobré. Moc se těším na 7.února, kdy máme lístky s manželem do Vinohradského divadla na Vaši Adinu. Ať se Vám daří!!

Milá a vážená paní Veroniko, právě jsem si přečetla v Mladé frontě dnes rozhovor s Vámi. Vždy jsem Vás měla moc ráda a obdiv k Vám po dnešním rozhovoru ještě více vzrostl. Jste nejenom krásná a inteligentní ženská, ale také velmi přímá a odvážná. Mám Vás moc ráda a přeji Vám i celé Vaší rodině už jen vše dobré.
P.S. také pro Ondřejku: když mi umřela maminka ve svých necelých 48 letech, krátce po ní i obě babičky a děda, říkala jsem si, že už jsem poznala na světě téměř to nejhorší - to úplně nejhorší ale je, když umře dítě, ani vlastní nemoc či smrt se tomu nevyrovná. Doufám, že mě nic takového nikdy nepotká a všechny, kterým se něco takového stalo strašně lituju a ptám se - existuje bůh, když může tohle dopustit?

Vážená paní Veroniko, dlouho jsem odolovála, ale dnes již nechci déle čekat. Impulsem byl výkřik z rádia, kde se do Vás a Vašeho soukromí opět naváželi. Vždy jsem Vás obdivovala za to, kolik dětí máte a jak je vychováváte a i za tu spoustu humoru, který lidem rozdáváte.Jste úžasná. V létě 2006 nám umírala dcerka. Bylo ji 17,5 let. Dobře teda vím co rodiče v takové chvíli prožívají a stejně tak vím, že to co prožíváte nyní nemůže nikdo, kdo to nezažil, pochopit.Také vím, že i když vypadáte a jistě i jste silná žena, je to pro Vás o to horší, neboť není o koho by ste se mohla opřít.Oba dva a děti rovněž potřebují teď oporu a né poslouchat hloupé řeči hloupých lidí. Držím Vám všem palce a přeji aby se Vám podařilo překonat tyto těžké chvíle co možná nejlépe. S 1.5 ročním odstupem od smrti dcery, vím, že to nepřebolí, ale žít se dál dá. Smysl a posílení je právě jen v rodině a práci a dobrých lidech, které jistě okolo rodiny máte.Teď se tomu těžko věří.....Posílám Vám kousek světla a radosti do srdíčka a přeju moc sil.

rčzýzžýkisječríjj

Paní Veroniko,také já jsem i jako původně pediatr i jako matka s pohnutím sledovala Melicharův osud a věřila, že v době,kdy prof.Pafko již dokáže i transplantovat plíce,že snad pro něj bude nějaká šance.Máte pravdu:prostě někdy se stane tak fatální chyba,že žádná naděje není.Přesto,prosím, neříkejte,že se Váš syn neměl narodit...Třeba nás všechny posunul někam dál.Třeba právě jeho utrpení pohnulo nějakým mladým studentem medicíny k tomu,aby se věnoval této vrozené vadě a přišel jí konečně na kloub.Kdysi jsem také přišla o dítě,ani se nenarodilo,ale vím,že v měsíci gravidity žádný lékař na UZ kýlu vidět nemůže.Navíc ve Vašem případě se jistě každý na tuto vadu zaměřoval,takže...Zanedbané to nejspíš také nebylo.Je vidět až mnohem později.A spíše se léčit dá.
Melichar tady chvilku byl,drželi jsme mu palce a určitě všechny o nějaký rozměr lidství obohatil.To je HODNĚ, nemyslíte?!

paní Veroniko, přečetla jsem si Váš rozhovor v mladé frontě dnes. Chtěla bych Vám poděkovat za Váš aktivní přístup k životu, za to, že se snažíte dělat dobré a správné věci. A moc bych si přála, aby jste měla ještě hodně dlouho stejnou sílu a chuť ukazovat mi co všechno může ženská v životě zvládnout a dokázat i když je to někdy sakra těžké. Mám Vás ráda! Martina

Veroniko, moc si vás vážím, že jste si vzala ke svým dětem ještě 2 další a přeji vám hodně síly k tomu, abyste vše zlé ve zdraví překonala.

Veroniko, přeji vám hodně síly a ať už vás v životě potkávají jen dobré věci.