O osobnosti
Česká herečka (* 4. června 1964, Praha). Absolventka Státní konzervatoře. Hrála v Divadle ABC (Městská divadla pražská), ve filmech Bony a klid (1987) a Antonyho šance (1986). Od roku 2005 pravidelně ztvárňuje sestru Vendulku v seriálu Ordinace v růžové zahradě.
celý medailonekOficiální odkazy
Časté otázky
- Jaké má Veronika Jeníková oficiální stránky a profily?
- Databáze Oficiální stránky (oficialnistranky.cz) eviduje tyto ověřené odkazy: Wikipedia. Autenticitu posuzujeme proti primárním zdrojům při zařazení odkazu do databáze; postup i hranice metody popisuje metodika ověřování na https://oficialnistranky.cz/metodika/.
- Kde probíhá diskuse o osobnosti Veronika Jeníková?
- Moderovaná diskuse probíhá na webu Oficiální stránky (oficialnistranky.cz) přímo pod profilem; aktuálně čítá 54 příspěvků.
Veronika Jeníková diskuse 54 příspěvků
Jak na vás Veronika Jeníková působí? Co zajímavého o této osobnosti víte? Podělte se o své názory!
Ctíme svobodu projevu dle článku 19 a právo na důstojnost § 81, proto budou pouze urážlivé a jinak nelegální komentáře skryty ···
Mirka
(37 let)
Verunko děkujeme za návštěvu v Jeseníkách (konkrétně COOP Domašov)škoda jen že jsme se nestihly jako prodavačky s Vámi vyfotit a 128522;
Martin
(38 let)
mila veroniko jenikova,jste pekna zena iherecka,rad bych se svami moc rad se sel.za ucelem vas pekne ucesat,mate moc pekne vlasky ktere si zaslouzi peci. co vy nato
Jitka
(41 let)
Dobrý den , dnes jsem se na SEZNAMU dočetla že by se paní Veronika Jeníková měla nechat omladit. Nechápu proč? Na svůj věk vypadá skvěle a patří k ženám které si na nic nehrají a léta berou tak jak jdou. Stále lepší než aby ve svém věku vypadala na 20-30 let díky plastykám . Paní Jeníková je skvělá herečka a hlavně žena s velkým Ž. Přeji ji do dalších let mnoho úspěchů a klidně i pár vrásek.
Krakonoš
Paní Jeníková je sympatická paní,výborná herečka
MFnhgtcMnTrSK
Hey, you´re the goto exerpt. Thanks for hanging out here.
KarelGroš
(48 let)
Veroniko, až pojedete se podívat do Ústí nad labem, navštivte naši zámeckou vyhlídkovou restauraci Větruši novou kabinovou lanovkou, za hezkého počasí uvidíte rozmanitost města a jeho okolí. Karel Groš.
KarelGroš
(48 let)
Veroniko, vy jste mi ta nejsympatičtější herečka. Dokonce ta moje fenka NO, která se jmenuje Coninka se na Vás ráda dívá, ona si totiž vyskočí na gauč a kouká se mnou na vaše dobře zahrané role. Váš divák Karel Groš
Jana
Jste dobrá herečka, kuchařka i hostitelka.
KarelGroš
(48 let)
Vypadlo mi slovíčka natočit film. Děkuji za prominutí, ale Coninka mi sděluje psí řečí, že chce se projít po blízkém parku s umělým jezírkem, které se nechává zamrznout, kvůli bruslení. Karel Groš
KarelGroš
(48 let)
P.S. Bydlím s maminkou a fenkou N.O. křížnutou borderkou v Ústí nad Labem, Svojsíkova 265/12, 40 1 Ústí nad Labem 1. To je to město, co se teď hodně propírá skrze naší vrchnost, která by nejraději chtěla definitivně zavřít naše divadlo. Hlavně, že si za státní peníze postavili satelitní městečka jako jsou Nové Skorotice, Strážky a pod. Okolí města je nádherné, mnozí Pražští obyvatelé nám krásnou krajinu přímo závidí. Je to ráj filmařů, tak se nezapomeňte do nějakého hezkého filmu z našeho okolí. Váš divák Karel Groš.
Kdo je Veronika Jeníková?
Veronika Jeníková (* 4. června 1964, Praha) je česká herečka divadla, filmu a televize, která si v průběhu čtyřicetileté kariéry vybudovala pověst spolehlivé a výrazné interpretky jak komediálních, tak dramatických rolí. Televizním divákům je nejznámější jako zdravotní sestra Vendulka ze seriálu Ordinace v růžové zahradě, filmovému publiku si ji pamatuje z kultovní osmdesátkové komedie Bony a klid. Vedle herecké praxe se věnovala i práci v pražských Městských divadlech, kde prožila nejplodnější etapu svého divadelního působení.
Dětství a studium
Veronika Jeníková se narodila 4. června 1964 v Praze. Zájem o herecké umění ji přivedl na Státní konzervatoř, kde studovala hudebně-dramatický obor. Studium úspěšně absolvovala v roce 1984 a získala komplexní herecké vzdělání zahrnující hlas, pohyb a dramatickou interpretaci. Ještě v době studia se poprvé ocitla na profesionálních prknech — hostovala v představení Smrt Hippodamie v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, kde získala první praktické zkušenosti s divadelním provozem.
Kladno a první profesionální kroky
Bezprostředně po absolvování konzervatoře v roce 1984 nastoupila Veronika Jeníková do Divadla Jaroslava Průchy v Kladně, kde působila tři sezóny. V tomto souboru odehrála široký repertoár sahající od komediálního žánru přes moderní charaktery až ke klasickým rolím. Jednou z klíčových postav kladenského období byla Ofélie v Shakespearově Hamletovi — role náročná na emocionální hloubku i jazykovou kulturu, v níž se Jeníková prosadila jako herečka se smyslem pro dramatický oblouk postav.
V Kladně se také sblížila s hercem Čestmírem Gebouským, který se stal jejím životním partnerem. Ve třiadvaceti letech se za něj provdala a mají spolu dvě děti — syna Lukáše a dceru Kamilu.
Pražská Městská divadla a herecká zralost
V roce 1987 se Veronika Jeníková vrátila do rodné Prahy a stala se členkou souboru Městských divadel pražských, kde působila zejména v Divadle ABC. Tato etapa znamenala výrazný posun v její kariéře — pražské scény jí nabídly pestřejší repertoár i náročnější tvůrčí prostředí. Nejblíže jí byl žánr konverzační komedie, kde mohla uplatnit přirozený šarm a smysl pro timing.
V Divadle ABC se představila v titulech jako Jak je důležité míti Filipa Oscara Wildea, Ideální manžel téhož autora a klasické komedii Charleyova teta. Tyto inscenace patří k oblíbenému repertoáru pražského publika a Jeníková v nich prokázala schopnost přirozeně pohybovat se v britském komediálním stylu, který klade vysoké nároky na mluvní kulturu a rytmičnost dialogu. Zároveň však s přehledem zvládala i role dramatické až tragické polohy, čímž potvrzovala svou hereckou všestrannost.
Filmová kariéra
Veronika Jeníková se prosadila i na filmovém plátně, přičemž klíčová filmová období spadají zejména do druhé poloviny osmdesátých let. V roce 1986 si zahrála nepříliš sympatickou, lehkomyslnou Martu ve snímku Antonyho šance — role, která prokázala její ochotu přistupovat k postavám bez idealizace a hledat v nich psychologickou věrohodnost.
O rok později přišla role, která ji na dlouhá léta zapsala do paměti filmového publika — atraktivní Eva v dobově velmi úspěšné komedii Bony a klid (1987). Tento film se stal jedním z ikonických titulů pozdní normalizace a Veronika Jeníková v něm brilantně uplatnila svůj přirozený půvab a komediální timing. Bony a klid dodnes patří k nejsledovanějším českým filmům té éry a její postava zůstává jedním z nejzapamatovatelnějších ženských charakterů snímku.
Televizní kariéra
Vedle divadla a filmu se Veronika Jeníková soustavně věnuje televizní práci, která ji udržuje v pravidelném kontaktu s diváky. Ze starších televizních prací připomeňme seriál Přítelkyně z domu smutku (1992) a Stříbrnou paruku (2001).
Nejrozsáhlejší televizní angažmá přinesla role zdravotní sestry Vendulky v seriálu Ordinace v růžové zahradě, v němž Jeníková účinkuje od samého začátku vysílání v roce 2005. Ordinace se za dvě desetiletí vysílání stala fenoménem české televizní zábavy a Veronika Jeníková patří k jeho stabilním pilířům. Postava Vendulky jí umožnila prokázat schopnost udržet konzistentní charakter přes stovky epizod a zároveň reagovat na proměňující se dramatické situace seriálu.
Osobní život a přínos
Veronika Jeníková žije v Praze s manželem Čestmírem Gebouským. Společná herecká dráha obou manželů — oba pracují v divadelním a televizním prostředí — jim umožňuje sdílet profesní zkušenosti a vzájemně se obohacovat. Jejich syn Lukáš a dcera Kamila vyrůstali v umělecky podnětném prostředí, kde bylo herectví každodenní součástí rodinného života.
Kariéra Veroniky Jeníkové je příkladem herečky, která bez velkých mediálních skandálů a bez snahy o hvězdný status buduje po desetiletí solidní a respektované místo na české divadelní a televizní scéně. Od Oféllie v kladenském Hamletovi přes kultovní Bony a klid až po dlouholetou Vendulku v Ordinaci — její herecká dráha tvoří plnohodnotný oblouk, na němž je patrný soustavný profesionální růst i věrnost řemeslu.
Dětství a studium
Veronika Jeníková se narodila 4. června 1964 v Praze. Zájem o herecké umění ji přivedl na Státní konzervatoř, kde studovala hudebně-dramatický obor. Studium úspěšně absolvovala v roce 1984 a získala komplexní herecké vzdělání zahrnující hlas, pohyb a dramatickou interpretaci. Ještě v době studia se poprvé ocitla na profesionálních prknech — hostovala v představení Smrt Hippodamie v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, kde získala první praktické zkušenosti s divadelním provozem.
Kladno a první profesionální kroky
Bezprostředně po absolvování konzervatoře v roce 1984 nastoupila Veronika Jeníková do Divadla Jaroslava Průchy v Kladně, kde působila tři sezóny. V tomto souboru odehrála široký repertoár sahající od komediálního žánru přes moderní charaktery až ke klasickým rolím. Jednou z klíčových postav kladenského období byla Ofélie v Shakespearově Hamletovi — role náročná na emocionální hloubku i jazykovou kulturu, v níž se Jeníková prosadila jako herečka se smyslem pro dramatický oblouk postav.
V Kladně se také sblížila s hercem Čestmírem Gebouským, který se stal jejím životním partnerem. Ve třiadvaceti letech se za něj provdala a mají spolu dvě děti — syna Lukáše a dceru Kamilu.
Pražská Městská divadla a herecká zralost
V roce 1987 se Veronika Jeníková vrátila do rodné Prahy a stala se členkou souboru Městských divadel pražských, kde působila zejména v Divadle ABC. Tato etapa znamenala výrazný posun v její kariéře — pražské scény jí nabídly pestřejší repertoár i náročnější tvůrčí prostředí. Nejblíže jí byl žánr konverzační komedie, kde mohla uplatnit přirozený šarm a smysl pro timing.
V Divadle ABC se představila v titulech jako Jak je důležité míti Filipa Oscara Wildea, Ideální manžel téhož autora a klasické komedii Charleyova teta. Tyto inscenace patří k oblíbenému repertoáru pražského publika a Jeníková v nich prokázala schopnost přirozeně pohybovat se v britském komediálním stylu, který klade vysoké nároky na mluvní kulturu a rytmičnost dialogu. Zároveň však s přehledem zvládala i role dramatické až tragické polohy, čímž potvrzovala svou hereckou všestrannost.
Filmová kariéra
Veronika Jeníková se prosadila i na filmovém plátně, přičemž klíčová filmová období spadají zejména do druhé poloviny osmdesátých let. V roce 1986 si zahrála nepříliš sympatickou, lehkomyslnou Martu ve snímku Antonyho šance — role, která prokázala její ochotu přistupovat k postavám bez idealizace a hledat v nich psychologickou věrohodnost.
O rok později přišla role, která ji na dlouhá léta zapsala do paměti filmového publika — atraktivní Eva v dobově velmi úspěšné komedii Bony a klid (1987). Tento film se stal jedním z ikonických titulů pozdní normalizace a Veronika Jeníková v něm brilantně uplatnila svůj přirozený půvab a komediální timing. Bony a klid dodnes patří k nejsledovanějším českým filmům té éry a její postava zůstává jedním z nejzapamatovatelnějších ženských charakterů snímku.
Televizní kariéra
Vedle divadla a filmu se Veronika Jeníková soustavně věnuje televizní práci, která ji udržuje v pravidelném kontaktu s diváky. Ze starších televizních prací připomeňme seriál Přítelkyně z domu smutku (1992) a Stříbrnou paruku (2001).
Nejrozsáhlejší televizní angažmá přinesla role zdravotní sestry Vendulky v seriálu Ordinace v růžové zahradě, v němž Jeníková účinkuje od samého začátku vysílání v roce 2005. Ordinace se za dvě desetiletí vysílání stala fenoménem české televizní zábavy a Veronika Jeníková patří k jeho stabilním pilířům. Postava Vendulky jí umožnila prokázat schopnost udržet konzistentní charakter přes stovky epizod a zároveň reagovat na proměňující se dramatické situace seriálu.
Osobní život a přínos
Veronika Jeníková žije v Praze s manželem Čestmírem Gebouským. Společná herecká dráha obou manželů — oba pracují v divadelním a televizním prostředí — jim umožňuje sdílet profesní zkušenosti a vzájemně se obohacovat. Jejich syn Lukáš a dcera Kamila vyrůstali v umělecky podnětném prostředí, kde bylo herectví každodenní součástí rodinného života.
Kariéra Veroniky Jeníkové je příkladem herečky, která bez velkých mediálních skandálů a bez snahy o hvězdný status buduje po desetiletí solidní a respektované místo na české divadelní a televizní scéně. Od Oféllie v kladenském Hamletovi přes kultovní Bony a klid až po dlouholetou Vendulku v Ordinaci — její herecká dráha tvoří plnohodnotný oblouk, na němž je patrný soustavný profesionální růst i věrnost řemeslu.