Václav Neckář diskuse 500 příspěvků
Jak na vás Václav Neckář působí? Co zajímavého o této osobnosti víte? Podělte se o své názory!
Ctíme svobodu projevu dle článku 19 a právo na důstojnost § 81, proto budou pouze urážlivé a jinak nelegální komentáře skryty ···
Vaši fanoušci Jirka z LN a Yveta z TP
Když jsme ke konci stojící tleskali, dojalo ho to. Je úžasné, že se nevzdal a lidé se mohou těšit z jeho písní. Václav je taková pochodeň pro všechny, které v životě potkalo něco nepěkného..
Lidi, vidíte, ledasco se dá zvládnout! Moc Vám fandím, jen tak dál, Pane Neckáři!
Běžela jsem loukou
a neviděla konec obzoru,
s vědomím, že moje duše
je snem.
Slunce svítilo pouze do mé tváře,
která do nedávna byla pouze slokou
v prvních básních.
Měsíc mi zdobil vlasy..
zabalena v stříbrném rouše,
holka s hlavou v oblacích,
zavřená ve frázích lásky
milována dnem
i nocí,
to jsem já, světlo,
co promlouvá znělými hlasy
do lunární záře.
Jsem jarem,
medovou vílou,
jsem létem
- sylfou, motýlem.
Jsem podzimem
- mocnou sílou,
jsem zimou,
- povídkou, umělcem.
Jsem člověkem
- kouzlem i realitou!
v svém prvním jarním úžasu.
Slunce se skrývá za obzor
a paprsky hladí mízu ve větvích
na dobrou noc.
Zpěv stromů pomalu utichá
a stříbro měsíce
se začíná snášet
do srsti mladých divočáků.
Do lesa přišel převzít vládu noční klid.
Dech mechu se ztišil
a stébla trávy se objala
ve sladkém nicnedělání.
Zpoza mraků se vyklubaly hvězdy
a zářivýma očima pátrají v listoví -
támhle jsou!
Víla, co slétla z kapradí,
aby pod houbovou střechou
k spánku uložila skřítka.
Tichounce zvoní usínající květy sasanek
a za zavřenými víčky veverek
se prohánějí první sny.
Tlukot dvou srdcí
nese se zelenavou lesní tmou
a hvězdy si ve vesmírných dálavách
svou blikotavou řečí předávají vzkaz -
že skřítek, stulený víle v náručí,
konečně našel svoje místečko.