Martin Klásek

Martin Klásek (* 25. února 1957, Martin, Slovensko) je český loutkář, herec a zpěvák, který se stal třetím interpretem nejslavnějšího českého loutkového dua – Spejbla a Hurvínka. Téměř padesát let svého profesního života zasvětil Divadlu Spejbla a Hurvínka v Praze a jeho jméno se tak neodmyslitelně pojí s těmito legendárními loutkovými postavami, které provázejí generace českých dětí.

Rodinné zázemí a dětství
Martin Klásek pocházel z umělecky zaměřené rodiny – otec Milan Klásek byl herec a matka pracovala jako baletka. Narodil se ve slovenském Martině, kde otec dočasně působil v tamním divadle, ale brzy se rodina přestěhovala a Martin vyrůstal v Českých Budějovicích. Umělecké prostředí domova ho přirozeně formovalo a zájem o divadlo v něm probudilo záhy.

Vstup do Divadla Spejbla a Hurvínka
V roce 1973 nastoupil šestnáctiletý Martin Klásek do Divadla Spejbla a Hurvínka – nejprve jako pracovník jevištní techniky. Zakrátko na sebe upozornil svým přirozeným loutkářským nadáním a schopností napodobit charakteristické hlasové polohy obou hlavních postav. Přešel proto z techniky do uměleckého souboru a postupně se střídal ve vodění loutky Hurvínka.
Svůj první herecký debut absolvoval v roce 1974 v dětské hře Hurvínek mezi broučky, kde se poprvé postavil před publikum v rolích Spejbla i Hurvínka. Tento okamžik byl začátkem kariéry, která trvala téměř půl století.

Spolupráce s Milošem Kirschnerem
Od roku 1982 začal Martin Klásek pravidelně střídat Miloše Kirschnera – tehdejšího interpreta obou loutokových protagonistů a syna zakladatele divadla Josefa Skupy. Tato spolupráce trvala přes deset let a Kláskovi umožnila postupně přebírat odpovědnost za obě postavy. V roce 1990 byl jmenován šéfem uměleckého souboru divadla, což potvrzovalo jeho klíčové postavení v celé instituci.
Po smrti Miloše Kirschnera v roce 1996 se Martin Klásek stal třetím interpretem Spejbla a Hurvínka v celé historii divadla – po zakladateli Josefu Skupovi a po Miloši Kirschnerovi. Toto historické místo ho zavazovalo k péči o nepřerušenou kontinuitu tradice, která sahá až do dvacátých let 20. století.

Umění dát hlas loutkám
Být hlasem Spejbla a Hurvínka zároveň není jen technická dovednost, ale komplexní herecká disciplína. Martin Klásek musel ovládat obě odlišné hlasové polohy – hluboký, poněkud naivní hlas Spejbla i typický vysoký Hurvínkův tón. Zároveň byl zodpovědný za pohyb loutek, koordinaci s ostatními členy souboru a zachování charakterů postav v souladu s desetiletí budovanou tradicí.
Divadlo Spejbla a Hurvínka pod jeho vedením prošlo řadou dramaturgických proměn. Klásek věřil, že je nutné přizpůsobovat tempo a styl her proměnám dnešních dětí, aniž by se přitom opouštělo jádro humorné, laskavé a pedagogicky podnětné dramatiky, která divadlu zajistila mezinárodní věhlas.

Mezinárodní rozměr divadla
Divadlo Spejbla a Hurvínka, jemuž Klásek po desetiletí šéfoval, hostovalo v desítkách zemí světa. Spejbl a Hurvínek jsou jedny z mála česky mluvících divadelních postaviček, které si získaly výrazné uznání za hranicemi – jejich komické scénky překračují jazykové bariéry a jejich vzájemná dynamika, vtip a lidskost jsou srozumitelné bez ohledu na kulturu publika.

Odchod z divadla
Své téměř padesátileté působení v divadle Martin Klásek ukončil symbolicky – 25. února 2022, přesně v den svých 65. narozenin, se rozloučil slavnostním představením Ve dvou se to lépe.... Odchod neznamenal úplné přerušení kontaktu s divadlem, s nímž dál udržoval spolupráci, ale ukončil éru, během níž byl jeho jméno synonymem pro Spejbla a Hurvínka.

Osobní život a odkaz
Martin Klásek byl po celou kariéru spojován výhradně se svou prací, která mu zjevně přinášela hluboké naplnění. Pocházet z umělecké rodiny, nastoupit jako teenager do divadla a zůstat mu věrný téměř padesát let – to svědčí o výjimečné oddanosti jednomu řemeslu a jedné tradici. Jeho odkaz v Divadle Spejbla a Hurvínka přetrvává nejen v archivech a záznamech, ale zejména v živé paměti generací dětí i dospělých, pro něž Hurvínkův hlas a Spejblova pomalost byly nedílnou součástí dětství.