Jára Cimrman

Jára Cimrman je fiktivní postava univerzálního českého génia, která se stala jedním z nejpozoruhodnějších fenoménů české kulturní scény. Postavu vytvořili v roce 1966 Jiří Šebánek, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Přes svoji fiktivní existenci si Cimrman vydobyl pevné místo v povědomí Čechů jako symbol typicky českého humoru, sebeironie a absurdní vynalézavosti.

Vznik postavy
Jára Cimrman se poprvé objevil 23. prosince 1966 v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka, který vysílal Československý rozhlas. Iniciátorem postavy byl Jiří Šebánek, který s myšlenkou oslovil své kolegy Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Společně vytvořili fiktivní biografii génia přelomu 19. a 20. století, jenž se pohyboval ve všech myslitelných oborech lidské činnosti - od dramaturgie přes zeměpis, fyziku, pedagogiku až po filozofii a techniku.

Divadlo Járy Cimrmana
V roce 1967 vzniklo Divadlo Járy Cimrmana, které inscenuje hry psané pseudonymně jménem svého fiktivního patrona. Pořady divadla mají specifický formát: každé představení začíná odbornou cimrmanologickou přednáškou, po níž následuje divadelní hra. Repertoár zahrnuje hry jako Akt, Hospoda Na mýtince, Vražda v salonním coupé, Švestka, Blaník a desítky dalších. Od roku 1992 soubor sídlí v Žižkovském divadle Járy Cimrmana v Praze.

Filmové zpracování
Cimrmanův příběh byl zpracován i filmově. Dokumentárně-hraný snímek Jára Cimrman ležící, spící (1983) v režii Ladislava Smoljaka přiblížil fiktivního génia širokému publiku a dodnes patří k divácky nejoblíbenějším českým filmům. Film kombinuje dokumentární pasáže s typickým absurdním humorem cimrmanologů.

Největší Čech
Skutečnou legendou se Jára Cimrman stal v roce 2005, kdy se stal vítězem celostátního televizního hlasování Největší Čech pořádaného Českou televizí. Přestože předstihl Karla IV., Václava Havla i Jana Amose Komenského, byl ze soutěže diskvalifikován jako fiktivní postava. Tento výsledek nejlépe ilustruje, jak hluboce je Cimrman zakořeněn v české kulturní identitě a kolektivní mysli národa.

Kulturní odkaz
Jára Cimrman přesahuje hranice divadelního projektu. Je ztělesněním české národní povahy - skromné, ale ambiciózní; vynalézavé, ale smolně přicházející o priority. Cimrmanologové mu přisuzují vynález lyžování v Norsku, přispění k vzniku Edisonovy žárovky, neúspěšnou výpravu k severnímu pólu i nedokončení mnoha geniálních projektů. Fenomén Cimrmana studuje takzvaná cimrmanologie a věnují se mu odborné přednášky, výstavy i vědecké publikace - vše s humornýma nadsázkou.

Jára Cimrman zůstává živoucím důkazem, že fiktivní postava může mít větší kulturní dopad než mnohé reálné osobnosti. Jeho jméno je pevně spjato s českou identitou, humorem a schopností sebeironie.