Během středoškolského studia u něj vzrůstá zájem u jazz a v roce 1959 spoluzakládá studentský dixieland „Storyville Jazz. Od roku 1961 se už snaží formovat první Banjo Bandy, ve kterých by se mohl více realizovat jako sólový banjista. V roce 1966 zakládá „Old Time trio“ s kterým účinkuje na pravidelných jam sessionech v pražském Poetickém klubu Viola a v rozšířené sestavě i ve studentském klubu Vltava. V té době také hraje na banjo s tehdy populárním triem KTO.

V roce 1968 odjíždí na půl roku do Francie, kde účinkuje v pařížských ruských klubech jako sólový hráč na balalajku. Po návratu do Československa jezdí zpočátku po nočních klubech, varieté a estrádách s banjistou Františkem Turkem, pak vystupuje střídavě jako mandolinista v countryové skupině White Stars a jako banjista ve svém „Old Time Triu“. V roce 1970 na coutryovém festivalu v pražské Lucerně slaví úspěch se svým trojbanjovým banjo bandem, kterému sami organizátoři festivalu dali název Banjo Band Ivana Mládka.

V roce 1971 natáčí pro firmu Supraphon první svou skladbu „Upírova píseň“ a od roku 1973 pravidelně natáčí pro Československý rozhlas. Zpočátku jen instrumentální skladby, později už své první dadaistické a recesistické písničky. Přijímá v tomto období angažmá v estrádní skupině Mustangové, ale jeho písničky jsou koncem roku 1975 natolik populární, že si může dovolit svůj Banjo Band profesionalizovat a rozjet se se s ním po československých pódiích. Pro své pořady začíná psát i průvodní slovo, scénky a monology, začíná ho čím dál více zajímat humor jako takový a těžiště jeho tvorby se stále více přesouvá z písniček na humoristickou beletrii.

Jako humorista se v letech osmdesátých realizuje i jako malíř a začíná malovat oleje ve svém originálním „antiperspektivním“ stylu. Po roce 1989 se mu otevírají dveře do privátní televize NOVA a jedenáct let pro ni jednou měsíčně píše a točí pravidelné hudebně zábavné pořady „Čundrcounry show“ a „Country estráda“. Pro tyto formáty píše i všechny monology a scénky, kterými v Česku popularizuje zejména komiky „Pitkina“, Lenku Plačkovou, „Libunu“, Betty Kušnírovou a některé další. V roce 2009 navazuje spolupráci s novou TV Barrandov a postupně pro ni píše a natáčí sériové konverzační komedie „Cyranův Ostrov“, „Cyranův poloostrov“ a „Noha XXII“.

Do dnešního dne napsal více než šest set písniček, z nichž některé v českých zemích zlidověly /Dáša Nováková, Jožin z bažin, Prachovské skály, Jez, Linda a další/, natočil 13 LP, 35 CD, vyšlo mu 13 humoristických knížek a 14 posterů jeho „antiperspektiv­ních“ olejů. A se svým Banjo Bandem odehrál tisíce představení v České a Slovenské republice, v Polsku, Německu, Švýcarsku, Belgii, Rakousku, Spojených Státech a Ruské federaci. Kromě všech svých hudebních a humoristických aktivit je také autotorem patentu na Guitariano – první sériově vyráběný keyboard pro kytaristy, který byl poprve představen veřejnosti na Světové výstavě hudebních nástrojů v Anaheimu v USA v r.2001