Ingrid Bergman

Ingrid Bergman — ikona zlatého věku Hollywoodu
Ingrid Bergman (29. srpna 1915, Stockholm — 29. srpna 1982, Londýn) byla švédská filmová herečka, která se stala jednou z největších a nejobdivovanějších hereček v dějinách světového filmu. Svou přirozenou krásou, výjimečným hereckým talentem a schopností ztvárnit složitě vrstvené charaktery si získala celosvětové uznání a stala se symbolem zlatého věku Hollywoodu. Její kariéra trvala přes čtyři desetiletí a zanechala po sobě trvalé dědictví v podobě nezapomenutelných filmových rolí. Ingrid Bergman patří k hrstce hereček, které dokázaly oslnit hollywoodské publikum i evropské filmové kritiky a vzdorovat tlakům tehdejšího filmového průmyslu zcela po svém.

Casablanca a hollywoodská sláva
Ingrid Bergman přicestovala do Hollywoodu z Evropy v roce 1939 na pozvání producenta Davida O. Selznicka. Brzy se stala jednou z největších hvězd filmového světa. Přelomovým byl rok 1942, kdy se po boku Humphreyho Bogarta objevila ve snímku Casablanca, jednom z nejslavnějších filmů všech dob. Její postava Ilsy Lundové je dodnes považována za jeden z nejdokonalejších ženských charakterů klasického Hollywoodu. Za roli v dramatu Gaslight (1944) získala svého prvního Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. Druhý Oscar obdržela za vedlejší roli v muzikálu Anastázie (1956) a třetí za vedlejší roli v dramatu Murder on the Orient Express (1974). Tři Oscary z celkových sedmi nominací řadí Bergmanovou k absolutní elitě hollywoodského herectví.

Skandál, exil a návrat
V roce 1949 otřáslo osobním životem Ingrid Bergmanové skandál, který na čas poznamenal její kariéru — herečka opustila manžela a dceru kvůli italskému režisérovi Robertu Rossellinim, s nímž měla dítě ještě před formálním rozvodem. Konzervativní americká veřejnost reagovala pobouřením a Bergmanová byla fakticky vyhnána z Hollywoodu. Strávila sedm let v Itálii, kde natočila několik Rosselliniho filmů. Po rozvodu s Rossellinim se triumfálně vrátila do Hollywoodu a slavnostní příjetí, které jí bylo dopřáno, demonstrovalo, jak silné bylo pouto mezi ní a fanoušky. Tento příběh pádu a návratu je součástí legendy Ingrid Bergmanové, která odmítala podřizovat svůj osobní život veřejnému mínění.

Divadlo, televize a nesmrtelný odkaz
Vedle filmů se Ingrid Bergmanová věnovala také divadlu a televizi, kde získala prestižní cenu Emmy. Hrála v Broadwayských produkcích i evropských divadelních hrách a prokázala svou všestrannost i mimo stříbrné plátno. V pozdní fázi kariéry se objevila ve filmech Sonate d'automne (1978) Ingmara Bergmana, za který získala cenu BAFTA, a v televizním dramatu A Woman Called Golda (1982), za které jí byla posmrtně udělena cena Emmy. Ingrid Bergmanová zemřela 29. srpna 1982, v den svých 67. narozenin, na rakovinu prsu. Svým životem a dílem zanechala odkaz, který přesahuje rozměry jediné herecké kariéry — je symbolem filmového umění, osobní odvahy a nesmrtelné krásy ve všech smyslech tohoto slova.