Daniel Landa ✓

Daniel Landa (* 5. listopadu 1968, Praha) je český zpěvák, skladatel, textař, herec a závodní jezdec. Proslavil se jako frontman punkové skupiny Orlík a následně si vybudoval výraznou sólovou neofolkovou kariéru. Patří k nejkontroverznějším i nejcharismatičtějším osobnostem české hudební scény, jejichž tvorba přesahuje žánrové hranice a oslovuje různorodé publikum.

Orlík — punk a počátky
Daniel Landa spoluzakládal skupinu Orlík v roce 1987 v Praze. Kapela se rychle stala jedním z nejpopulárnějších českých punkových těles přelomu 80. a 90. let. Orlík vydal alba, která rezonovala především u mládeže a stala se zvukovým dokumentem doby. Na svém vrcholu patřili Orlík k nejsledovanějším domácím kapelám, přičemž jejich koncerty přitahovaly tisíce fanoušků. Kapela se rozešla v roce 1993 a Daniel Landa poté nastoupil na cestu sólové kariéry, na které přetvořil svůj hudební jazyk zásadním způsobem.

Sólová kariéra — neofolk a folk
Po rozpadu Orlíku Landa vydal v roce 1994 sólové album Valčík, jímž překvapil veřejnost odklonem od punku k akustické, neofolkové hudbě. Album se stalo komerčním úspěchem a ukázalo, že Landa dokáže zaujmout i mimo subkulturní niku. Následovaly další sólové projekty, jako Smrtihlav (1999) nebo Dannyho svět, v nichž Landa rozvinul svůj osobitý rukopis — písně s poetickými texty, akustickými aranžmá a silnou pódijní dramatičností. Vedle vlastní tvorby se věnoval i autorství muzikálů, v nichž jeho schopnost vyprávět příběhy hudbou našla nový výrazový prostor.

Herectví, závodění a osobnost
Daniel Landa není jen hudebník — jeho umělecký záběr sahá do herectví a extrémních sportů. Zahrál si v několika českých filmech a televizních produkcích, kde uplatnil svůj výrazný a přirozeně dramatický herecký projev. Zároveň je vášnivým závodním jezdcem, jenž se aktivně účastní motoristických soutěží. Tato kombinace hudby, herectví a sportovní odvahy z něj dělá výjimečně mnohovrstevnatou osobnost veřejného života. Na české umělecké scéně zaujímá místo, které si vytvořil zcela na vlastní podmínky — mimo hlavní proud, ale s trvalým a věrným publikem.