Oficiální stránky Miloš Zeman
Oficiální stránky
  přidat osobnost
Muž S Bílým Psem (Radůza) 30_ (Ďurica, Adam) Glow (Support Lesbiens) Nativitas - Vánoční Písně Staré Evrop (Pecková Dagmar, Musica Bohemic) Nadechnutí Jinak (Čechomor)

Miloš Zeman diskuse strana 1850

Jak na vás Miloš Zeman působí? Co pěkného byste řekli? Co se vám líbí?

Komentář  
Jméno     Věk (volitelně)

 

Následují komentáře návštěvníků. Kterýkoli komentář může být vymazán, zvláště urážlivé nebo vulgární, které nejsou povoleny. Nahlásit komentář »

Anonym 90186 30.06.2017 16:09
Pro ilustraci článek v Českém slově z 28. 10. 1925: Pracovali jsme vytrvale pro práva a posice československého národa, zatím co druzí o vlastenectví stále mluvili a měřili je pouze silou vášnivých slov a článků. Všude tam, kde českoslovenští socialisté (tehdy ještě bez adjektiva národní) zakotvili, patrny jsou stopy této práce. Národní obrana, zahraniční věci, pošta, železnice, vedle jiných jsou dnes resorty nejčeštější, resorty, kde se nám podařilo nejdříve odčiniti křivdy na národě páchané Železnice jsou dnes jediným oborem státní správy, který decentralisován, jsa v osmi ředitelstvích všude uhájil národnostní většinu československou. Desetitisíce československých úředníků a zřízenců bylo usazeno v tzv. zněmčeném území A je tomu více než tři léta, když ministerstvo železnic vydalo jazykové nařízení, do dnes jediné, podle kterého veškeří zaměstnanci drah museli se podrobiti zkoušce z jazyka státního Starali jsme se o to, abychom uhájili národu československému všech práv, která mu v samostatném státě samozřejmě náležejí.

Anonym 90186 30.06.2017 16:08
Na podzim roku 1924 konstatoval německý poslanec v rozpočtovém výboru pražského parlamentu Taub, že bylo propuštěno sedm tisíc německých železničářů, kteří složili úspěšně jazykové zkoušky. Krátce poté se ministr Stříbrný chlubil, že zásluhou jeho strany bylo 40 tisíc německých poštovních úředníků a železničářů zbaveno míst a nahrazeno Čechy.

Anonym 90186 30.06.2017 16:07
Zavedením státního jazyka se nejednalo pouze o otázku národnostní prestiže, nýbrž o citelný zásah do sociálně ekonomické struktury obživy cizojazyčného obyvatelstva. Podle úřední statistiky českých zemí poklesl počet zaměstnanců německé národnosti mezi roky 19211930 podle oborů o 38 až 48 % s výjimkou školství (pokles jen o 9 %). Nahrazováni byli českými. V důsledku nesložení zkoušky z úředního jazyka bylo v letech 1921 až 1930 propuštěno ze státních služeb 33 tisíc zaměstnanců německé národnosti. Údajně to bylo spojeno s reorganisací státních úřadů a podniků, v tomtéž údobí bylo ale přijato do služeb státních podniků 41 tisíc Čechů. Do roku 1930 se podíl německých státních zaměstnanců v českých zemích snížil na 12,7 % při jejich 30% podílu v celkovém počtu obyvatelstva.

Anonym 90186 30.06.2017 16:05
Zkuste si představit českého Němce byť hovořícího plynně česky, jak se, nenavštěvovav české školy, potýká v písemné části zkoušky s úskalími českého pravopisu, který dodnes dělá problémy většině rodilých Čechů. Podle prováděcího nařízení k jazykovému zákonu z roku 1926 se písemné a ústní zkoušky ze státního československého jazyka vztahovaly také na notáře, soudní tlumočníky, geometry, majitele inženýrských kanceláří, důlní inženýry, obvodní a obecní lékaře. Povinnost označovat českými nápisy všechny živnosti včetně restaurací vedla k tomu, že i v nejzapadlejší vesnici v německém sídelním území musely mít hospody jídelní lístek nejdříve v češtině a pak v němčině. Menšiny se mohly k obecním a státním úřadům obracet ve svém jazyce jen tehdy, měly-li v obci, okrese alespoň 20% podíl. Jinak s nimi musely jednat ve státním jazyce a nesměly mít v těchto místech nápisy v jiném než státním jazyce. Střed Prahy byl plný cizojazyčných nápisů v různých řečech , ale německá označení viset nesměla. Nebyly povoleny žádné veřejné nápisy nebo oznámení v němčině s výjimkou upozornění pro turisty. Cizinci se nesměli ani v oblastech s alespoň 20% menšinou obracet na úřady v jazyce oné menšiny to směli jen příslušníci menšiny trvale tam usedlí.To dalece přesahovalo to, co ve starém Rakousku postihovalo Čechy.

Anonym 90186 30.06.2017 16:02
O šest let později vyšly prováděcí předpisy k jazykovému zákonu, které jeho uskutečňování konkretisovaly, zpřesňovaly a zpřísňovaly. Na jazykové vymoženosti byl kladen takový důraz, jako kdyby v nich ležela sama podstata československého státu.Poslanci v Národním shromáždění směli mluvit pouze ve státním nebo vlastním jazyce, tedy například maďarští poslanci nesměli pronášet své projevy, neznajíce slovensky, v němčině, navzdory tomu, že by jim všichni poslanci rozuměli. Vše se pracně překládalo.
Státním zaměstnancům bylo zapovězeno v práci mluvit jinak než ve státním jazyce zde musel např. český Němec mluvit se zákazníkem nebo se svým spolupracovníkem, též českým Němcem, pod trestem jen česky, nebo železničář, čs. Němec, prodávající jízdenky nesměl ani v německých sídelních územích pod sankcí reagovat na požadavek či dotaz pronesený v němčině a musel odpovídat zásadně ve státním jazyce československém. Předpisy požadovaly znalost češtiny u všech státních zaměstnanců, tedy i u zaměstnanců pracujících v čistě německém prostředí. Všichni, i pomocní dělníci, se museli podrobit přísným zkouškám z češtiny, jejichž požadavky mnohdy daleko přesahovaly stupeň jejich vzdělání.

Anonym 90186 30.06.2017 16:01
Za úřední řeč (státní jazyk) stanovil zákon v roce 1920 výhradně jazyk československý a reguloval užívání jazyků ve státní správě, zákonodárství, soudnictví a na veřejnosti. Úředníci státní správy v oblastech s více než 20 % menšinového obyvatelstva mohli jednat se stranami v jejich neúředním (pomocném) jazyce. Nejen od státních úředníků, nýbrž i od všech státních zaměstnanců zákon vyžadoval ovládání státního jazyka a předpisoval složení přísné zkoušky z jeho znalosti. Při projednávání jazykového zákona se vyskytl i jeden kritický hlas, a to přímo ministerského předsedy Tusara: Tento stát jsme vybojovali my a tomuto státu budeme vtiskovat my, Češi, ráz svou prací, svým českým duchem. Ale, pánové, žádné paragrafy, žádné zákony, žádní policajti ani četníci nám nedovedou ten stát udržet, nedovedeme-li my tomu státu dát takovou vnitřní konstelaci, aby se udržel sám. Na mezinárodní konstelaci se nesmíme nijak spoléhat. Mezinárodní konstelace je něco měnivého. Ta je dnes taková a za deset, dvacet nebo třicet roků může být docela jiná.

Anonym 90186 30.06.2017 16:00
V poválečných letech stát rozhodoval o přídělu surovin a uhlí továrnám, a tak podporoval zcela zjevně Čechy proti Němcům; státní zakázky dostávali jen Češi. Dále stát nařizoval akciovým společnostem propustit určitý počet německého osazenstva a místo nich zaměstnat české, podporoval hospodářský boj českých měst proti německým (např. Mělníka proti Ústí nad Labem), nedával Němcům zastoupení v různých organisacích, které ovládal, atd. atp. V roce 1925 se začalo s redukcí počtu státních zaměstnanců v zajímavém poměru: propuštěno bylo 15 tisíc Čechů a Slováků a 18 tisíc Němců a Maďarů. Vláda tuto statistiku podle národností nezveřejnila.Atmosferu otravovaly i jiné přehmaty, německy mluvící účastníci první světové války byli povoláváni na vojenská cvičení, kde byli hromadně degradováni.

Anonym 90186 30.06.2017 15:58
V roce 1923 došlo v čs. armádě k čistce mezi důstojníky, kdy by snížen podíl důstojnictva z řad čs. Němců. Všichni důstojníci, kteří neabsolvovali alespoň čtyři třídy českých škol, dostali rozkaz se podrobit přísné zkoušce z jazyka služebního, z českých dějin a literatury. Pro velení vojska byla zřejmě zcela zásadní znalost české literatury. Seznam otázek z literatury obsahoval i takové absurdity, jak že se jmenovali babiččini psi v Babičce Boženy Němcové. Z důstojníků německé národnosti trvale nevyhovělo 68,4 %, byť běžnou češtinu ovládali, protože jinak by nebyli do čs. armády z rakousko-uherské armády převzati, dále 16,6 % Čechů, 13,7 % Slováků a 13,3 % Rusů. Evidentně se jednalo o etnické čištění.

Anonym 90186 30.06.2017 15:30
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman trvá na potrestání dvou Číňanů, kteří vytrhli demonstrantce v Praze tibetskou vlajku a hodili ji do Vltavy. Podal dovolání proti verdiktu pražských soudů, které případ předaly do přestupkového řízení, zjistila ČTK z justičních databází.

Anonym 90186 29.06.2017 18:47
Miloš Zeman při své předvolební cestě po Vysočině navštívil jadernou elektrárnu Dukovany. V jejím areálu bylo naplánované setkání se zaměstnanci, to však pro prezidenta nedopadlo moc dobře. Pracovníky uvítal gratulací k jejich slušným platům. Po úvodu následoval prostor pro dotazy. A ticho.
Pracovníci od Zemana nechtěli nic slyšet. Ticho přerušil až moderátor setkání, prezidentovi položil otázku, když nikdo jiný neměl zájem. Ticho následovalo i v dalších chvílích, když Zeman dotaz zodpověděl. Nakonec se našli jen tři lidé, kteří prezidentovi položili dotaz. Jeden zněl, kam se chystá na dovolenou, další, zda by nebylo vhodné přepracovat dotační politiku obnovitelných zdrojů. Také další byl z oboru energetiky.

Anonym 31168 29.06.2017 17:40
Pro 90186.Jsi lump,který oblbuje národ Čechů a chceš z Čechů udělat viníky za odsun Němců.Takže by se Češi měli připravit na to aby až za dluhy Česka začnou Němci obsazovat Sudety je Češi s mávátky vítali a vybírali na náhradu patron co Němci použili při popravě Čechů v Lidicích,protože to ,podle tebe,byli nepřátelé Říše.Prostě osadníci Sudet aby už balili ruksaky a ostátní Češi o něco později až Židovstvo odkoupí zbytek prodluženého Česka mohli vojska NATO nahnat Čechy do dobytčích vagonů k odsunu do Izraele k odporažení Arabům.Pak by byl ve světě podle tebe ten pravý pořádek.Při stávající troubovitosti Čechů,kdy už sedmadvacet roků vládnoucím lumpům vždy skočí na jejich lumpárny je uvedený scénář nejpravděpodobnější.Proto je třeba,aby se mladá generace zvedla ke kruté revoluci a začala na katovských mučírnách odporážet všechen zde sedmadvacet roků vládnoucí lidský dobytek,který žene Česko do státního bankrotu.

Anonym 90186 29.06.2017 15:46
V létě 1921 se začaly do pohraničí vypravovat celé vlaky s českými šovinisty, kteří tam pořádali manifestace, a tím vyvolávali pobouření a střety. V srpnu při jednom takovém vystoupení čs. legionářů v Ústí nad Labem byli dva Němci zabiti a mnoho dalších zraněno. K násilí sáhlo Československo i v říjnu 1921, když v Maďarsku přistál letadlem císař Karel a pokusil se sáhnout po osiřelé maďarské koruně. Československo jako jediné mobilisovalo několik ročníků. I v čistě českých oblastech narukovala jen asi jedna třetina branců. V oblastech Chebska se Sudetoněmci po stovkách vzepřeli mobilisačnímu rozkazu a uprchli do Bavor. V Kraslicích tekla při demonstracích proti mobilisaci krev, bylo 12 mrtvých Němců a 10 zraněných a v kraslickém okrese bylo vyhlášeno stanné právo. Zpravodaj ministerstva vnitra v Kraslicích hlásil, co se dověděl od primáře ošetřujícího zraněné: jeho jako lékaře prodělavšího válku naplňuje to největším údivem, že prý náboje byly zvláště připraveny, aby způsobily obzvláště těžká ranění. Jinými slovy: čs. ozbrojené složky použily proti demonstrantům střely typu dum-dum. Mobilisace proběhla zcela neúspěšně, což se pečlivě utajilo. V oblastech zemských velitelství v Praze nenarukovalo ke svým jednotkám 35 %, v Brně 31 %, v Bratislavě 28 %, ale v Chomutově 62 % vojáků. Legionáři mezitím strhli sochu Marie Theresie v Bratislavě. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi zasahovaly ozbrojené složky státu v rámci stanného práva, incidenty byly krvavé, mrtví byli hlavně z řad slovenských Maďarů.

Anonym 90186 29.06.2017 15:44
23. 6. 1920 si vyžádaly nacionálně motivované potyčky v Jihlavě několik lidských obětí. Po krvavých srážkách vojska s německým obyvatelstvem zvláště v Chebu a Teplicích se národnostní potyčky přenesly v listopadu i do Prahy, kde bylo rozvášněnými českými nacionalisty obsazeno mj. Německé divadlo (Stavovské, dnes J. K. Tyla). Když v lednu 1921 řekl vyslanec Karel Krofta premiéru Janu Černému, že v Itálii jsou rušiteli pořádku nejen komunisté, ale i nacionalističtí fascisté, viděl v tom ministerský předseda narážku právě na ony národnostní bouře a přiznal: Zmařit zabrání Stavovského divadla nebylo možné, byla by tekla krev a byli by vypověděli poslušnost jak strážníci, tak zvlášť vojsko. Nacionálně rozvášněnou atmosferu doby též podtrhuje, že se úřady neodvážily divadlo Němcům vrátit a čs. vláda se nakonec raději usnesla jim uvolnit částku potřebnou pro výstavbu nového kulturního stánku. V Praze bylo životu nebezpečné německy i promluvit. Britský vyslanec Clerk Masaryka upozornil, že těhotná žena anglického činitele byla atakována legionáři, že mluví německy (mluvila ovšem anglicky), a její zdravotní stav hrozí smrtí. Čeští politici protiněmecké výstupy vesměs vítali. Tisk národních demokratů dokonce napsal, že pražské bouře představovaly zatím největší memento Hradu; že naznačují možnost přechodu státu na mnohem šovinističtější linii.

Anonym 90186 29.06.2017 15:43
Ačkoliv se státní převrat 28. 10. 1918 obešel bez obětí na životech, obsazování pohraničí českými vojáky od listopadu 1918 si lidské životy vyžádalo. Při obsazování Mostu bylo zabito šest českých Němců, v Moravské Třebové čtyři německé ženy a chlapec. Podle různých zdrojů mělo být na straně českých Němců straně až 20 obětí, na straně české kolem deseti. Čeští Němci chtěli prosadit na základě zásady o sebeurčení připojení svých provincií v českých zemích k Rakousku a v den zahájení zasedání vídeňského parlamentu, 4. 3. 1919, vyzvali ke generální stávce. Čs. vojenské oddíly zahájily do demonstrantů palbu v Kadani, Chebu, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Stříbře a v dalších lokalitách, celkem zahynulo 54 českých Němců. V Kadani použilo československé vojsko proti civilistům dokonce i kulomet (22 mrtvých a 30 těžce zraněných).

Anonym 90186 29.06.2017 15:42
Navracející se čs. legionáři chtěli dohnat zmeškané válečné činy. Táhli německými oblastmi Čech jako ničitelé pomníků a památek. V Teplicích, v Chebu a v Aši zdemolovali pomníky Josefa II., v Podmoklech poškodili Schillerův, v Brně Grillparzerův. V Chebu se strhávání pomníku zúčastnila i místní vojenská posádka, došlo k přestřelkám a krvavým srážkám jako v Aši. V listopadu 1922 vydal pražský magistrát vyhlášku, kterou se zakazovaly zpěvy německé v hostincích, hudba cigánská atp. a policie má hned zakročit, když hospodský se prohřeší. Primátor Prahy od roku 1919 Karel Baxa, známý to antisemita a němcožrout, se pokusil zakázat, aby se na mezinárodní konferenci v Praze mluvilo i německy.

Anonym 90186 29.06.2017 15:41
Podle nejnovější práce určili vědci 94 evropských měst s přesností deset až dvacet kilometrů za pomocí korekcí, protože Ptolemaios střední Evropu od západu na východ zúžil, zatímco v severojižním směru ji protáhl Sudeta hyle se nacházejí ve Frankenwaldu. Sami čeští Němci nejdříve používali název Sudety v ironickém smyslu. Čs. úřady za 1. republiky proti názvu Sudety (Sudetenland) administrativně i soudně zakročovaly. Použití termínu Sudeten-Deutschland (Sudetoněmecko) bylo posuzováno jako velezrada.

Anonym 90186 29.06.2017 15:40
Německy mluvící obyvatelé českých zemí byli svým původem velmi různorodí. Většina z nich pocházela z jednoho ze čtyř germánských kmenů: slezského, hornosaského, francko-hornofalckého a bavorského. Sudety, jako jednotící termín, byl použit teprve v roce 1902, je název pro pohoří zhruba od Orlických až po Oderské hory (podle některých autorů již od Chebska ), ve staré Ptolemaiově mapě označených jako Sudeta hyle (Kančí hory).

Anonym 90186 29.06.2017 15:39
Masarykovi nutno připsat k dobru, že se nakonec vyslovil pro autonomii menšin ve svém poselství k desátému výročí založení republiky 28. 10. 1928 takto: Z demokratického stanoviska jsem zásadně pro autonomii paralelně probíhající s přirozeným centralismem vlády Musím výslovně zdůraznit, že nepovažuji snahy o autonomii za politickou opozici proti státu.V knižních vydáních tohoto Masarykova projevu je ale tento výrok vypuštěn.

Anonym 90186 29.06.2017 15:38
To potvrzuje i resoluce Mezinárodního svazu pro Společnosti národů z roku 1922 přijatá proti Československu, Polsku, Rumunsku a Jugoslávii. Žádala, aby byla rozšířena menšinová jazyková práva, aby menšinám byla dána co nejrozsáhlejší samospráva, a aby byly zřízeny při radě Společnosti národů zvláštní komise minoritní, které by stížnosti menšin zkoumaly a předkládaly Stálému dvoru mezinárodní spravedlnosti všechny případy, v nichž se nedodržují smlouvy na ochranu menšin. Československý delegát proti tomu vehementně protestoval.

Anonym 90186 29.06.2017 15:38
Na žádost států Dohody s nimi ČSR (stejně jako další nástupnické státy) podepsala 10. 9. 1919 smlouvu, vymezující práva čs. občanů náležejících k menšinám ethnickým, náboženským nebo jazykovým a obsahující závazek poskytnutí autonomního postavení Podkarpatské Rusi. Dohled nad jejím dodržováním byl vyhrazen Společnosti národů. Podobným závazkům nebyly vystaveny státy existující před válkou. Stížnosti na zacházení s menšinami v ČSR byly pak na denním pořádku, ale protože Beneš měl ve Společnosti národů vysoké postavení, dařilo se stížnosti většinou smetávat se stolu. Nejpozději od roku 1922 se Československo ve věci porušování práv menšin ocitlo ve stejné linii s Polskem a Rumunskem, kde ochrana menšin byla ve stavu, jenž několikrát způsobil evropský skandál.

Anonym 90186 29.06.2017 15:37
Bojovný charakter čs. zákonodárství, upravujícího poměr Čechů k menšinám, hlavně k Němcům a Maďarům, je vidět i ze zákona o hranicích obcí. Zákon nebyl vytvořen pro zjednodušení administrativy, nýbrž proto, aby náležitým rozdělením německého obyvatelstva byl jeho vliv v obcích zeslaben. Vláda snížila dále moc němectví tím, že přeložila množství německých úředníků do českých krajů, kde byli nuceni posílat děti do českých škol, a do německých míst poslala české úředníky a státní zaměstnance s dětmi, pro které se pak tam zřizovaly školy české (tzv. menšinové). Aby se projevil český charakter země, byly názvy obcí, ulic a veřejných míst tam, kde byl v užívání jiný název než český, počeštěny a poslovenštěny. Německé a maďarské názvy se buďto vůbec nesměly užívat, anebo jen jako názvy vedlejší. Příslušný zákon byl stylisován tak, aby bylo z něho patrno, že Němci nemají žádné právo na veřejné označení míst ve vlastním státě; pouze ministerstvo vnitra jim mohlo podle svého volného uvážení dovolit, aby užívali německé označení jako vedlejší název. Musela se zrušit všechna označení, která české úřady pokládaly za nepřátelská Čechům; českých označení nepřátelských vůči menšinám se tento zákon netýkal.

Anonym 90186 29.06.2017 15:35
A co je horší: k přípravě ústavy nebyly menšiny připuštěny, ani ji s nimi nikdo nekonzultoval. Výše uvedené údaje ze sčítání lidu nejsou zcela spolehlivé, Čechů ve skutečnosti bylo ve státě méně, protože sčítací komisaři mohli národnost stanovovat proti vůli sčítaných a přiřazovat je ke státotvornému národu. Židé se před válkou hlásili hojně k německému obcovacímu jazyku a tak v preventivní snaze snížit počet Němců v československém státě se ustavila národnost židovská, což mělo za důsledek, že když se k ní Žid přihlásil, ztratil práva na výhody, platící pro domácí Němce s úřady jednat německy v místech, kde byla alespoň 20% menšina neboť již nepatřil k menšině německé, byť jiný jazyk než němčinu neznal.

Anonym 90186 29.06.2017 15:34
Tzv. revoluční Národní shromáždění dělalo vše, aby oddálilo všeobecné volby (do dubna 1920), protože potřebovalo odhlasovat klíčové zákony, které by za účasti poslanců menšin neprošly, takže Československo bylo nakonec posledním státem Evropy, kde se po válce volby konaly.
Češi, Moravané a Slezané s mateřským jazykem německým a polským se za první republiky nepovažovali za Čechoslováky, protože československý národ nebyl vytvořen ve smyslu politickém, nýbrž na základě jazykovém a státotvorný národ Čechů (oficiálně československý) učinil snad vše, aby se v novém státě doma necítili. V preambuli čs. ústavy se pravilo: My, národ československý, chtějíce upevniti dokonalou jednotu národa na rozdíl od americké ústavy, ze které československá ústava opisovala: My, lid Spojených států, abychom vytvořili dokonalejší jednotu To je obrovský významový rozdíl. Kde podle preambule čs. ústavy zůstaly národnostní menšiny? Předlitavsko, část rakousko-uherské monarchie, kam patřily i české země, pojem národnostní menšina neznalo a úřední (státní) jazyk až do svého rozpadu nezavedlo. Jazykoví Češi, před válkou autonomisté, se stali založením republiky vášnivými obhájci centralismu. ČSR byla národní stát založený na jazykovém pojetí národa a ve svém přístupu k menšinám se příčila demokratickým principům. Situace byla o to vážnější, že podle sčítání lidu v roce 1921 stálo 3,124 milionu německy hovořících obyvatel proti 6,57 milionům Čechů (bez Slováků). Češi neměli ve státě ani většinu. Německá menšina v československém státě byla vůbec největší národnostní menšinou v Evropě.

Anonym 90186 29.06.2017 15:32
Je neoddiskutovatelným faktem. že ústavní listina byla schválena 29. 2. 1920 bez účasti domácích Němců, Rusínů, Maďarů, v podstatě bez Slováků a bez konsultace s nimi československým parlamentem, který byl vytvořen z delegací politických stran podle výsledků voleb do Říšské rady v roce 1911 s přibráním tzv. poslanců za Slovensko, kteří byli mnozí Češi, jako např. Edvard Beneš a Alice Masaryková. Čs. stát hned od počátku náležel jen jednomu privilegovanému národu v nesrovnatelně větší míře, než tomu bylo v Rakousko-Uhersku. Zákonodárci vyšli z představy, že tzv. menšiny jsou skupiny trpěných občanů, kteří svá práva přijímají jako dar od státního národa. Čeští politici se tehdy vyjadřovali, že jakákoliv účast Němců ve vládě by byla flagrantním porušením mírové smlouvy. Ministr financí Alois Rašín se v roce 1920 vyjádřil: Vybojovali jsme si československý stát a ten musí zůstat českým státem Podle podmínek míru máme právo zařídit si naše záležitosti tak, jako by ostatní národnosti vůbec neexistovaly

Anonym 31168 28.06.2017 16:59
Pro 90186-Ohledně zemědělské půdy a lesů se nejvíc osvědčuje když vše vlastní stát a tak má prostředky těm co na uvedeném pracují dobře zaplatit.To lumpáctví po údajné revoluci,kdy se půda a lesy vracely majitelům se neolsvědčilo.Z bývalých sedláků se stali povaleči co si jednou za rok přijeli pro tučné restituce a ti co v zemědělství dřeli celý život odcházeli do důchodu s nízkým důchodem.Tak zde sedmadvacet roků vládnoucí lumpové zemědělství tak zbídačili,že se tam pracovat nikdo nehrne.Trend nepracujících sedláků bude pak místo aby na svých polích pracovali,tak je prodají cizákům.Proto to chce krutou revoluci a všechen lidský dobytek,který sedmadvacet roků Česko zbídačuje odporážet na katovských mučírnách s bezbřehou krutostí a znárodňovat veškerý majetek těchto lumpáckých rodů.

Anonym 90186 28.06.2017 16:08
Velkostatky a zemědělské zpracovatelské podniky, které byly v německých rukách a zaměstnávaly německý personál, vyměnily po převodu českým majitelům velkou část personálu za české zaměstnance. Zbytkové statky poskytovaly obživu pouze novým českým malorolníkům. Počet pracovních míst, jež byl pozemkovou reformou pro původní místní obyvatelstvo, tedy pro československé Němce, ztracen, je odhadován na sto tisíc.

Anonym 90186 28.06.2017 16:07
Přidělování zbytkových statků byl také oblíbený korupční prostředek, jak si zavázat politiky. Reforma měla i další, pro Čechy důležitý aspekt. Na parcelovaných velkostatcích byly zakládány osady s hospodářstvími, která se podle zákona nesměla již dělit, prodávat a pronajímat (tzv. zbytkové statky). Ty byly i v německy obydlených územích obsazovány prakticky výhradně Čechy se zjevným cílem posílit český nebo státotvorný živel v pohraničí, v dobovém žargonu počešťovat všemi prostředky zněmčená území.
Bylo vytvořeno 65 takových kolonisačních míst, vždy s 1015 hospodářstvími. Pozemková reforma byla tedy jedním z nejúčinnějších opatření k rozrušení homogenity německého osídlení, a tím k ohrožení jeho vědomí vlasti a existence národnostní skupiny vůbec.

Anonym 90186 28.06.2017 16:06
Celková bilance pozemkové reformy: prodáno 700 tisíc ha, z toho československým občanům německého jazyka jen 61 tisíc ha; 219 tisíc ha tzv. zbytkových statků připadlo československým občanům jazyka československého, tisíc ha občanům jazyka německého. Kromě toho stát převedl německým obcím asi 6tisíc ha lesa. Asi 733 tisíc ha vyvlastněné půdy si Pozemkový úřad ponechal pro zvláštní účely.

Anonym 90186 28.06.2017 16:05
Existovala však jedna výjimka vyplývající ze zákona o zabezpečení půdy pro dlouholeté pachtýře, která stanovovala, za jakých podmínek musí být tomuto pachtýři půda odevzdána. Z pozemků o rozloze 98 tisíc ha v českých zemích dostali dlouhodobí pachtýři mluvící německy asi 31 tisíc ha, což zhruba odpovídá jejich percentuálnímu podílu.O tomto přidělování však rozhodovaly soudy, nikoliv Pozemkový úřad.

Anonym 90186 28.06.2017 16:04
Nejhorší na tom bylo, že provedení pozemkové reformy bylo přenecháno k volnému uvážení Pozemkovému úřadu bez zákonné kontroly. Nikdo neměl žalovatelné právo na příděl půdy a proti rozhodnutí úřadu nebylo odvolání. V praxi se to dělalo tak, že se na prodej pozemků neoznámila lhůta, aby nemohla vyvstat veřejná konkurence a aby se ostatní zájemci o věci dověděli až tehdy, když už bylo o prodeji rozhodnuto.V roce 1924 poslanci čs. politické strany Bund der Landwirte Zierhut a Hanreich v interpelaci v Národním shromáždění uvedli jako odstrašující případ parcelování pozemků velkostatku knížete Liechtensteina a panství Vendme-Hohenzollern, u nichž se před reformou živily stovky německých rodin připadly vesměs Čechům a ony německé rodiny rázem přišly o živobytí.

Anonym 90186 28.06.2017 16:02
Politické strany byly v naprosté většině zaměřeny proti německy hovořícímu obyvatelstvu. Nejmilitantnější protiněmecký postoj zastávala Národně demokratická strana vedená Kramářem (národní demokracie), hned následována antiněmeckou a antisemitskou Národně socialistickou stranou (národními socialisty). Protiněmecká byla i katholická strana lidová a překvapivě také i sociální demokraté (oddělením komunistické strany v roce 1921 strana přišla o křídlo, které by mohlo její protiněmecký postoj mírnit). O spolupráci a dohodu s německy mluvícími občany usilovala, ale pouze zčásti, Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrární strana), taktéž někteří agrárníci na Slovensku se snažili domluvit s maďarskou menšinou (později se obě zemské agrární strany sloučily).Jeden z nejvyšších úředníků, předseda Pozemkového úřadu Karel Viškovský prohlásil, že tam, kde národnostní poměry rozhodují, vytvoří se místa středních rolníků a z nich jednotné kolonie, aby byli národnostně a hospodářsky schopni odporu (rozuměj: proti německy hovořícím spoluobčanům). Po něm se stal předsedou Pozemkového úřadu Jan Voženílek a hned se nechal slyšet: Umožní se zabráním průmyslových podniků počeštění řady továren. To je významné aktivum naší reformy. Bez reformy pozemkové by se ani český sedlák, ani český kapitál nemohl zmocniti industrie cukerní. V resoluci zastupitelstva strany československých (národních) socialistů se praví: Pozemková reforma ve zněmčeném a zmaďarštěném území budiž provázena v plném souhlase s tamními elementy státotvornými, tj. s Čechy a Slováky proti Němcům a Maďarům.

Anonym 90186 28.06.2017 16:00
Během prvních šesti let reformy se vyvlastnilo 239 928 ha a z této rozlohy bylo přiděleno rolníkům německé národnosti nejvýše šest tisíc ha.Reforma probíhala v duchu odčinění doby temna, napravení křivdy spáchané na Češích po bitvě na Bílé hoře, a byla přijímána jako dovršení historické spravedlnosti po třech stoletích. Jejím účelem bylo zbavit cizáckou, především německou šlechtu majetku, který údajně měla nabýt na úkor odbojné šlechty české po bitvě na Bílé hoře. Že to byla nepravda, se ignorovalo.
Pro miliony občanů nového státu byla pozemková reforma názornou lekcí, jak snadno se dají zneužít zfalšované dějiny pro nacionální satisfakci. Většinou si to nebyli schopni vlivem zkreslených výkladů českých dějin uvědomit. Na rozdíl od nich si to měly uvědomit vůdčí osobnosti československého státu, především Masaryk. A ten mlčel.

Anonym 90186 28.06.2017 15:59
Získaná půda se prodala více než půl milionu drobných vlastníků. Vytvořilo se na dva tisíce tzv. zbytkových statků o výměře cca 100 ha, jež byly podle půdní výměry prodány levněji než půda drobným zemědělcům. Kupci oněch zbytkových statků museli prokázat, že doma mluví česky, že děti vychovávají po česku, jaké národnosti je choť, zda byli oba jeho rodiče Češi atp. Složil-li potenciální kupec tuto zkoušku úspěšně, bylo mu vydáno vysvědčení opatřené razítkem Národní rady, dosvědčující, že jeho češství je zabezpečeno.Oficiálně čs. úřady spočetly, že v letech 1921 až 1930 vlivem pozemkové reformy zmizelo v českých zemích 3250 německých zemědělských usedlostí.S příslušnými námezdními silami, protože noví čeští vlastníci české Němce už nezaměstnali.

Anonym 90186 28.06.2017 15:58
Jedním z prvních legislativních aktů nikým nevoleného parlamentu Československé republiky byla pozemková reforma ze 16. 4. 1919, spěšně zahájená ještě před prvními parlamentními volbami, méně proto, aby se předešlo případné bolševické revoluci, ale hlavně proto, aby se vše odhlasovalo před tím, než budou do parlamentu zvoleni němečtí zástupci (a také maďarští, polští, rusínští, slovenští). V rámci reformy se konfiskoval bez jakékoli kompensace veškerý majetek císařské rodiny. Šlechtickým rodům bylo povoleno vlastnit maximálně 150 ha zemědělské půdy nebo 250 (v některých případech 500) hektarů veškeré půdy a půda nad tyto limity se od nich vykupovala za jednu třetinu ceny byla to skrytá konfiskace šlechty a zjevná snaha omezit její vliv. Morálním ospravedlněním reformy bylo odčinění Bílé hory, což byl důvod zcela nesmyslný, ale šovinismem zachváceným českým obyvatelstvem byl přijat bez námitek, ba s nadšením. V českých zemích bylo konfiskováno a vykoupeno za třetinovou hodnotu 2 358 209 ha, na Slovensku 1 661 965 ha, 34 % půdní rozlohy ČSR. To mělo zcela bolševický rozměr. Co se týká lesů, bylo jich v Čechách zkonfiskováno 60 %, na Moravě 70 % a 700 tisíc ha na Slovensku a Podkarpatské Rusi.President republiky šel příkladem a nechal zabavit Fürstenbergům zámek v Lánech a arcivévodovi Josefovi letní sídlo v Topoľčiankách.

Anonym 31168 28.06.2017 09:08
Pro 90186.Sudety bylo české území kam se Němci napakovali.Podle tohho se tedy měli chovat.Když před válkou chtěli do Říše tak je tam přes dekrety Beneše vítězné mocnosti nahnali.Odsun nevymyslel Beneš,ale výtězné mocnosti.Jeho dekrety byly jen reakcí na rozhodnutí vítězných mocností.

Anonym 31168 28.06.2017 09:02
Prý stovky kytic pokládali lidé za oběti komunistů.Až bude národ po revoluci pokládat kytice za oběti kapitalistického svinčíkmu tak to bude hodně přez devět milionů.

Anonym 90186 27.06.2017 19:15
Mírová konference po Benešově podání z 20. 5. 1919 s ulehčením uzavřela: Postavení Němců v Čechách jest přirozeně zcela jiné (než postavení Maďarů a Rusínů). Němci byli ještě před několika málo lety představiteli dominujícího vlivu ve státě. Tvoří vysoce rozvinutý, velice zdatný element a v minulosti byli kmenem velmi agresivním. Je zřejmé, že blahobyt a možná i sama existence nového státu bude záviset na tom, s jakým úspěchem stát začlení do svých řad Němce jakožto občany sobě nakloněné. Právě velikost tohoto úkolu z něj činí úkol od základu jiného charakteru, než jakým by byla pouhá ochrana jiných menšin, jíž se měla zabývat Komise. Je to úkol, který zasahuje hluboko do srdce všech institucí, takže jeho řešení bude pravděpodobně nejlépe přenechat Čechům samým. Komise obdržela od dr. Beneše sdělení, v němž ji tento informuje, že je úmyslem současně vlády přistupovat k Němcům s maximální liberálností. Návrhy, jež činí, daleko přesahují cokoli, co se komise cítila být oprávněna sama navrhovat. Za daných okolností je tudíž přesvědčena, že by bylo moudřejší od zvláštních zmínek o Němcích upustit.Toto usnesení nebylo nikdy v ČSR zveřejněno.

Anonym 90186 27.06.2017 19:13
Spojencům na mírových jednáních tvrdil i takový nesmysl, že většina dělníků v sudetoněmeckém průmyslu jsou Češi, že v pohraničí českých zemí neexistují čistě německé okresy, ale pouze smíšené s podílem českého obyvatelstva v průměru mezi 30 až 35 %. Tyto Benešovy sliby učiněné oficiálně jménem československé vlády byly v ČSR utajovány až do 10. 10. 1937, kdy Beneš musel reagovat v deníku Prager Presse pod kryptonymem X. Y. na výtky SdP (Sudetendeutsche Partei, Sudetoněmecké strany), proč sliby učiněné na mírové konferenci nesplnil.

Anonym 90186 27.06.2017 19:12
Několikráte ujistil mírovou konferenci, že Němci budou v ČSR požívat menšinových práv a v memorandu č. 3 napsal: Němci budou mít v Čechách stejná práva jako Čechoslováci Jazyk menšin bude všude povolen. Žádné menšině nebude nikdy odepřeno mít své školy, soudce a soudní dvory Němčina by měla být druhým zemským jazykem Režim by byl podobný režimu švýcarskému. Tento režim bude nastolen v Čechách nejenom proto, že Češi jsou a vždy byli prodchnuti nejhlubším smyslem pro demokracii, právo a spravedlnost. Nepravdivě udal, že Němců je jen 900 tisíc (podle jiných zdrojů 800 tisíc nebo 1,5 milionu) a sídlí na území zvícím dohromady jen 8tisíc km2 ve čtyřech lokalitách, a že Rakousko-Uhersko zfalšovalo při předválečném sčítání lidu počet Němců v českých zemích o 800 tisíc až milion v jejich prospěch.

Anonym 90186 27.06.2017 19:10
Beneš na mírových jednáních v Paříži tvrdil spojencům v nótě z 20. 5. 1919: Československá vláda má v úmyslu zorganisovat svůj stát tak, že za základ národnostních práv přijme zásady uplatněné v ústavě Švýcarské republiky. Tj. chce z Československé republiky učinit něco na způsob Švýcarska, přičemž samozřejmě vezme v úvahu specifické poměry v Čechách V praxi bude němčina druhým zemským jazykem a bude se běžně používat ve správě, před soudy a v ústředním parlamentu na základě rovnosti.

Anonym 90186 27.06.2017 19:09
Beneš nebyl spokojen s představou, že se územní otázky budoucího Československa budou řešit na pařížské mírové konferenci, a zahájil prosazování vlastní a Masarykovy vůle pomocí faits accomplis (dokonaných skutků). Týkalo se to všech území, kde Češi nebyli nebo neměli většinu německého pohraničí, kde Češi byli podle sčítání lidu z roku 1913 zastoupeni asi jen 5 % obyvatelstva, Těšínska, kde Němci a Poláci dohromady vůči česky hovořícím představovali většinu, a Slovenska. První kroky nevoleného parlamentu vedly k obstavení velkostatků (namířeno hlavně proti českým Němcům a šlechtě vůbec) a k zestátňování železnic. Protože soukromé železnice v pohraničí byly v rukou českých Němců, vyvolalo to z jejich strany protesty. 9. 1. 1919 byl vznesen návrh na zestátnění lázní (většinou v rukou českých Němců), minerálních zdrojů. 17. 7. 1919 oznámila vláda, že pracuje na znárodnění dolů a hutí za náhradu. Nakonec se nic z toho nedotáhlo zcela do konce, ale zvýhodněni byli legionáři zákony z 23. 5. a 24. 7. 1919, které je upřednostňovaly při přijímání do státních a polostátních podniků, k soudům, policii, finanční stráži. Čeští Němci protestovali, obávali se, že zvýhodnění půjdou na jejich úkor, a měli pravdu.

Anonym 31168 27.06.2017 17:49
Stále více lidí požaduje zrušení Senátu jako líheň povalečů a nepotřebnou veteš.Dle mého názoru je třeba také znárodnit veškerý majetek současných a minulých senátorů za škody co národu Čechů nadělali.Chce to revolucí dostat k moci na staré lumpy velice krutou ruku mladé generace.

Anonym 94158 27.06.2017 15:38
Objevila se anketa o budoucí volbě prezidenta. Logicky jsem si vybral pana Zemana. Pak byl požadavek uvést číslo telefonu!! Tady jsem s anketou končil. Prostě si myslím, že slušný občan nemůže riskovat zneužití, či odvetu bojůvek stran blízkých zločinu. O hermanovinách, kalouskovinách a fialovinách víme své.

Anonym 31168 24.06.2017 10:35
Místo dalšího debužírování důchodců nadluh to chc začít důchodcům vyplácet zasloužené a spravedlivé důchody, za to,že pomohli lumpům k moci,převážně na holý zadek bejkovcem.Ušetřené miliardy použít na svižné splácení starými lumpy nasekaných dluhů.Pokud některý zlumpačelý důchodce bude proti výplatě zaslouženého důchodu remcat,tak mu ubalit pár ran okovanou násadou od krumpáče po hnubě a on remcat přestane.Chce to na zlumpačelé důchodce tvrdou ruku mladé generace.

Anonym 90186 23.06.2017 22:50
Rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena přivítá příští týden při jeho návštěvě Prahy premiér Bohuslav Sobotka. Se svým českým protějškem Milošem Zemanem se rakouská hlava státu sejde až v druhý den své návštěvy Prahy. Vyplývá to z programu Van der Bellena v Česku, který zveřejnily Pražský hrad a Úřad vlády.

Anonym 90186 23.06.2017 22:49
No ale to je opravdu škoda, že pan rezident Ruské federace a Čínské lidové republiky Ing. Zeman do Karlových Varů nepojede. Zvlášť když je tam tolik Rusů. Byl by mezi svými. Čapky ušanky by mohl holoubek sivý koupit, nějakou tu bižuterii, kdyby se náhodou měl potkat zase s nějakou královnou, ještě jich pár zbylo. Těch královen a kousků božuterie.
Též volkoboj ( a 1074; a 1086; a 1083; a 1082; a 1086; a 1073; a 1086; a 1081;), čiliž naganku, čímž se tloukli koně a mužici, tam třeba někde v nějakém antiku mají. To ale jen na Ovčáčka, kdyby zlobínkal, ale to snad nehrozí. On odezírá. Hlas svého pána.
Filmové festivaly samozřejmě JSOU snobská záležitost. Proto se taky dělají. Mimo jiné se dělají i kvůli filmům. Filmy jsou nutné zlo pro doprovodný průmysl s tričky a hrami a bylo by ideální, kdyby to šlo bez toho. Na druhou stranu ale natáčení filmů a jejich sledování lidi baví, takže do té fáze virtuální reality, že budou filmové festivaly bez filmů se ještě nějakou dobu nedostaneme. Při postupu technologie je jen otázka času, kdy Piráty z Karibiku 13 a další následné díly vyrobí nějaký program. V podstatě je to ale jedno. I kdybyste virtuálně vzkřísili Chaplina, je to taky umění.
Zeman ale oživil specifický žánr snobství. Kult pseudolidového primitivismu. Ne lidového. Pseudolidového. Recepce na ruském velvyslanectví nejsou snobské? Ale taková poctivá zabíjačka, to je lidové.
Zeman, který vzdělání celý život jen předstírá, celkem neví, co se snobstvím asi tak od počátku 19. století myslí. Jde v podstatě o překonávání psychologických a hlavně sociálních nejistot. Vypadat lépe, podobat se vyšší vrstvě, kam nepatřím, asi jako když měšťák buduje salónek po vzoru šlechty. Na filmových festivalech ale nikdo nemusí předstírat, že má vkus, že patří do vyšší vrstvy, prostě tam jen je, aby potkal jiné významné a jakoby významné. Též ústřice, že
Ale to není hřích, když lidé kolem nehladovějí, což ve Varech nehrozí.
Ale podnikatel a ministr a režisér a producent a další nemají co předstírat.
Jen Zeman předstírá. Bojí se setkat s lidmi. a bude hůř.

Anonym 90186 23.06.2017 22:45
Trumpova návštěva, kterou Varšava prezentuje jako úspěch polské diplomacie, se koná 6. července v rámci jeho cesty na dvoudenní summit skupiny velkých ekonomik G20, který začne o den později v Hamburku. Trump si podle polské prezidentské kanceláře osobně vybral náměstí Krasiských v centru Varšavy, kde pronese očekávaný projev.

Anonym 31168 23.06.2017 18:42
Tím,že lidovci pořád oblbují národ o nutnosti v takto rozprodané,rozkradené a astronomicky zadlužen=é zemi přijímat uprchlíky zaslouží vybít celé rody těchto vlastizrádných lumpů na katovských mučírnách s bezbřehou krutostí za vlastizradu a znárodňovat veškerý majetek těchto vlastizrádných rodů.

Anonym 90186 23.06.2017 00:39
Prezident Miloš Zeman dnes na Žofínském fóru oznámil, že pokud nevyhraje volby, které proběhnou v příštím roce, opustí politickou scénu. Poprvé po dlouhé době tak hlava státu potěšila část českých občanů. Jak se totiž zdá, není vůbec nereálné, že Zeman volby projede.

Anonym 31168 22.06.2017 13:44
Do voleb ještě hodně Čechů z jásotu pro Babiše vystřízliví.Pokud si komunisté dají do programu tvrdé znárodňování majetku všem lumpům co jej nepoctivě nahrabali mohou další volby vyhrát.

 <<nové   starší>> 

1
filmy v kinechdvd filmyrubrikysvětlometysynonyma

Seznamka

Oficiální stránky dalších známých osobností

oficiální stránky Jana Volfová oficiální stránky Petr Mach oficiální stránky Ondřej Liška oficiální stránky Petr Havlík oficiální stránky František Pytloun oficiální stránky Radka Fišarová oficiální stránky Iva Hajnová

Další osobnosti | Jana Volfová | Petr Mach | Ondřej Liška | Petr Havlík | František Pytloun | Radka Fišarová | Iva Hajnová |

Popisy českých osobností pocházejí z oficiálních stránek osobnosti, nebo ze stránek wikipedia, nebo jsou vlastní tvorbou.

Vložit osobnost / Oficiální Stránky © OficialniStranky.cz / opravit údaj
Tyto stránky používají soubory cookie k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam. Používáním stránek s tímto souhlasíte. Další podrobnosti